Scéna.cz 

Julie v přenosu NT Live

Strindbergova Slečna Julie prý vznikla v roce 1888 během čtrnácti dní, inspirována autorovou chorobnou žárlivostí na ženu, kterou podezíralo z nevěry se správcem. Sociální nerovnost a různé přístupy k životu ve vyšší a nižší vrstvě, ale především milostný trojúhelník, se ukázalo jako nosné téma překračující svou dobu. U nás byla hra poprvé uvedena už v roce 1920 v Divadle Na Vinohradech.
Za těch 130 let od vzniku hry se nejen na divadelních scénách, ale i ve filmových a televizních zpracováních objevilo nesčetně adaptací a úprav. A mnozí divadelníci téma zasazovali do různých časových epoch. Z nedávné doby je známá adaptace Patricka Marbera pod názvem After Miss Julie, který děj situoval do roku 1945, inscenace byla uvedena na Broadwayi se Siennou Millerovou v hlavní roli.

Ta úplně nejnovější adaptace vznikla ve Velké Británii. Její autorkou je dramatička Polly Stenham, která ji napsala objednávku londýnského Národního divadla. Hra JULIE se odehrává v současném multikulturním Londýně. Hlavní hrdinka Julie patří ke zlaté mládeži, a neví si s životem rady. Matka spáchala sebevraždu, a otec businessman si zařídit svůj život a Julii v podstatě ignoruje. Nepřijde ani na její oslavu narozenin. Večer narozeninové party tráví Julie sama mezi křepčící mládeží, tzv. přátel, ale spíše vyžírků, kteří si přišli do bohatého domu zapařit. Scénicky to vypadá tak, že velká pařba se odehrává v pozadí scény (scénografie Tom Scutt), hlavní linie příběhu ale probíhá v moderně zařízené kuchyni na předscéně. Občas sem zabloudí někdo z opilých hostů, nejčastěji však Julie. Kuchyně je ovšem hájemstvím služebné Kristiny (je podle autorky brazilského původu), a jejího milého Jeana (černocha), který dělá bohatému pánovi řidiče. Oba přijeli do Británie za prací, a zjevně je spojil pocit cizinců v zemi, která je nemá ráda. Mezi oběma světy panuje zvláštní vztah – ze strany bohatých lhostejnost, ze strany služebných nenávist, či přinejmenším pohrdání. Julie, vydatně se posilňující alkoholem a drogami, je ale přece jen jiná. Je to neurotička, která marně hledá porozumění jak ve společnosti sobě rovných, tak u svých sloužících. Chová se k nim důvěrně, a možná až dětsky naivně. Ale oni její důvěrnosti nechtějí přijímat, drží si přímo hmatatelný odstup. Sblížení Julie a Jeana je tak sblížením neslučitelných světů, a jasně vzniklo „pod vlivem“. V jednotlivých epizodách se stále výrazněji ukazuje, jak jsou ty dva světy neprostupné. Sny Julie a Jeana jsou zkrátka jiné. Zatímco on je přesvědčen, že peníze znamenají splnění všech – materiálních - snů, pro Julii nejsou důležité. Touží po lidské blízkosti, po citu, který v jejím životě schází.

Navzdory tomu, že v doprovodném filmu k přenosu NT Live jak autorka Polly Stenham, tak režisérka Carrie Cracknell jasně stranily oněm utlačovaným, „handicapovaným“ nedostatkem peněz (kvůli kterým nemají čas na city), herecká kreace Vanessy Kirby v roli Julie si vydobyla své místo na slunci - tedy v pozornosti diváků. Herečka jí vybavila nejen nesnesitelností zoufalců, ale obdařila jí i velkým sexappealem a zároveň jakousi prvotní nevinností. I když na této tragické hrdince ulpívá stigma „slabé a zvrhlé mysli“, jak ji charakterizoval sám Strindberg, je (alespoň mně) pochopitelnější a sympatičtější než pragmatičtí sloužící. Příběh v adaptaci Polly Stenham končí trochu jinak, než je tomu v originále. Jean Julii nepřinutí k sebevraždě tak, jako v originále, ale lhostejně ji opouští. A Julie si nepodřeže žíly, ale spolyká velkou dávku prášků, tak jako to udělala kdysi její matka. A Kristina volá záchranku… Konec je tedy otevřený, a tragédie neúplná. Zbývá trapnost začarovaného kruhu neřešitelných vztahů a třídních rozporů. V každém případě dobře zvolený titul, reperezentující vynikající britské herectví.

www.aerofilms.cz