Scéna.cz 

Šumné stopy v Izraeli - architektura, holocaust i izraelský socialismus

David Vávra a Radovan Lipus přichystali architektury milovnému publiku další porci Šumných stop. Během svého pobytu v Izraeli v listopadu loňského roku během něhož zažili i raketové útoky Hamasu (z nichž naštěstí pro pokračování seriálu vyvázli se zdravou kůží) natočili šest "stop", které budou postupně nasazovány do programu České televize. Dvě z nich již byly veřejně prezentovány na předpremiéře v Centru Franze Kafky.

První díl, KAFKŮV KUFR, je mozaikou záběrů a dat týkajících se osob, izraelského socialismu i historických okolností, které je jistě nutné v případě Izraele připomínat, zatímco druhý je monotématicky zaměřen, je medailónem věnovaným architektu Alfrédu Neumannovi a jeho dramatickému životu.
Kafkův kufr, nepostradatelná rekvizita Davida Vávry, se při bližším pohledu ukáže jako kufr Maxe Broda, kterým převážel do Izraele Kafkovo dílo, když opustil 14. března 1939 naši republiku. David Vávra odjíždí do Izraele z ostravského nádraží podobně jako první židovský transport v roce 1939. Upomínka na holocaust a procházka památníkem Yad Vašem zapříčinily, že úvod je nesen v poněkud vážnějším tónu než bývá zvykem.
Nicméně přešvih k vlastnímu veselejšímu tématu na sebe nenechá dlouho čekat. Architekturu ještě předchází jiné profese, v nichž se přistěhovalci ze střední Evropy skvěle uplatnili - např. fotografie, grafika - design prvních izraelských známek, bankovek, obchodních etiket a dalšího podobného materiálu jsou spojeny se jménem Oty Veliše, který také asistoval při vyhlašování státu Izrael v roce 1948, sochařství, malířství - návrh ztvárnění bronzových dveří Knessetu je např. dílem Shraga (Františka) Weila původem ze Slovenska.

Na pomezí architektury a sochařství stojí dílo Zikmunda Kerekéše, který propůjčil podobu náhrobku představitele sionismu Theodora Herzla, ideologického zakladatele státu Izrael, a památníkům a náhrobkům na vojenských hřbitovech. České jméno architekta Cvi Torena, který stavěl v Tel Avivu, se nepodařilo dohledat, zato v Haifě se osvědčeným stopařům podařil mimořádný úlovek. Objevili zde osobnost, která se nenachází v žádných odborných pramenech, přestože se zapsala ne nepodstatně se svými dvěma stovkami realizací do podoby Haify -Filipa Béma z Českých Budějovic.

Ohledně Alfreda Neumanna není jednoznačné, zda úplně vyhovuje tématu - byl to je vlastně Vídeňák, narodil se tam v roce 1900 a prožil ve Vídni své dětství. Rodina se přestěhovala až v roce 1910 do Brna, kde si otec otevřel výrobnu nábytku. Alfred navštěvoval nejdříve průmyslovku, v roce 1922 se vrátil do svého rodiště a studoval na Akademii u profesora Petra Behrense. Teoretické zkušenosti si ve třicátých letech prohluboval Alfréd Neumann praxí u slavných architektů Le Corbusiera a Loose, pracoval v Alžíru a Jižní Africe. Po válce, kdy byl vězněn v Terezíně, se vrátil do Brna, ale než mohl rozjet novou kariéru, přišel rok 1948 a Alfréd Neumann opustil republiku a odejel do Izraele. Zde se se záhy dostal do předních pozic, působil na Ǔřadě pro plánování měst a navrhl např. " Sluneční město" pro 80 000 lidí nebo územní plán centra Haify s přístavem, podílel se na koncepci habitat - dostupného bydlení pro všechny. Své teoretické názory shrnul v knize Humanizace prostoru, k níž mu napsal úvod samotný Walter Gropius.
Neumannovy stavby jsou rozpoznatelné skládáním krystalických modulů, které nemohou nevyvolat asociace s naším architektonickým kubismem. David Vávra to osvětluje mimo jiné na příkladě radnice ve městě Bat Yam nebo synagóze ve vojenské škole v Micpe Ramon v Negevu.
Naneštěstí byl závěr Neumannovy izraelské kariéry méně slavný než začátek. Po dlouhou dobu vyučoval na technice v Haifě, kde byl v šedesátých letech pověřen projektem budovy strojní fakulty. Dostal se však do sporů s vedením školy a po prohraném soudním procesu zklamán odešel z Izraele. Odstěhoval se do kanadského Quebecku, kde v 65 letech začal zcela nový život, včetně nové rodiny. Vyučoval zde na univerzitě, v roce 1968 zemřel na rakovinu plic.

První díl izraelských cest je na pořadu na ČT 2 ve středu 17. dubna ve 21. 20 a další budou následovat.