Scéna.cz 

Maratón v crazy stylu

Divadlo Bez zábradlí uvedlo 11. května 2006 premiéru hry francouzského dramatika Clauda Confortése Maratón. Hra Clauda Confortése Maratón se u nás stala legendární díky kultovní inscenaci Evalda Schorma v Divadle Na zábradlí v roce 1980. Hráli v ní tenkrát herci Pavel Zedníček, Karel Heřmánek a Ladislav Mrkvička. Velké filozofické podobenství života v souvislosti s politickým podtextem totality vytvořilo nepřekonatelnou legendu. Stále více si tak uvědomuji, jak je těžké posuzovat nové inscenace téhož, aniž by člověk srovnával.
Doby se mění a mění se interpretace. Tak tedy nový Maratón se zbrusu novými lidmi se představil v Divadle Bez zábradlí v Praze v režii a choreografii Radka Balaše. A to za přítomnosti autora při premiéře. „Pracoval jsem na hře deset let,“ říká Confortés. Maratón je pro něj paralelou životního příběhu, jehož základem je narození, smrt a láska. A právě jednotliví protagonisté jsou symboly těchto hodnot – Livarot narození, Nazaire smrt a Jules je láska.

Tolik na úvod a nyní, jak vypadá představení v Divadle Bez zábradlí. Na scéně je velký transparent s nápisem start-cíl, kolem scénu ohraničuje náznak zátarasů. Uprostřed truhla, která se podle libosti může proměňovat v stupně vítězů, platformu, která zdůrazní význam jednotlivce v určitém okamžiku, či truhla, z níž jsou po libosti vytahovány nejrůznější rekvizity.
Kromě hlasu sportovního komentátora a hudebního doprovodu - částečně znějícího pouze jako kulisa, a v určitých chvílích jako half-playback, jsou po celou dobu na scéně jen tři herci. Jules Nerval – Bohumil Klepl, skeptik, se šarmem a nadhledem i značnou dávkou vychytralosti, který zná už všechny „závodnické“ fígle a který se horko těžko snaží doběhnout svůj poslední závod, Nazaire Rimbaud, Adrian Jastraban, zkušený závodník, který bezohledně jde za svým, ať už prostřednictvím podrazů či dopování, i s tím rizikem, že se to obrátí proti němu a mladý dychtivý Livarot, vesničan s naivním pohledem na svět, od kterého hodně čeká v interpretaci Filipa Čapky.
Inscenace, i když v sobě nese určité chvíle poetických, romantických i meditativních zamyšlení nad během světa, tématy zrození, smrti i lásky, je v interpretaci režiséra Radka Balaše laděna spíše do crazy stylu. Chvílemi se koncepce jednotlivých postav rozpadá do parodistických scének (které jsou ovšem diváky chtivými smíchu vděčně přijímány), s revuálními pěveckými čísly završenými vlezlou melodií někdejší hitůvky Kamarád. Ta se na závěr představení dokonce dočkala opakování. Nesrovnáváme-li tedy se schormovskou legendou, můžeme říci, že vznikla inscenace, která bude mít díky nasazení a komickým dispozicím protagonistů velký divácký úspěch.

Claude Confortés Maratón
Překlad Julek Neumann; režie a choreografie Radek Balaš; scéna Jozef Ciller; hudba Ondřej Brousek
Hrají: Bohumil Klepl, Filip Čapka, Adrian Jarstraban; ženský hlas: Ljuba Krbová, hlas sportovního komentátora: Karel Heřmánek
Divadlo Bez zábradlí premiéra 11.května 2006.