zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Zvířecí Baronka a Služka

Z. Bydžovská a E. Holubová (Foto M. Špelda)

  

Divadlo Na zábradlí uvedlo v premiéře hru anglického dramatika Michaela Mackenzieho Baronka a služka (The Baroness and the Maid). Inscenaci režíroval hostující režisér Peter Gábor. V titulní roli se představila Eva Holubová coby Baronka a Zuzana Bydžovská jako Služka Emílie. Hra se zařadila do dlouhodobé dramaturgie divadla a vedle inscenací jako Nože ve slepicích nebo Balada o vídeňském řízku vznikl další projekt plný sarkastického humoru, obohacený trochou absurdity.
Michal Mackenzie napsal na první pohled velmi jednoduchý schematický příběh. Divákovi předestírá otázky jako kam až sahají hranice výchovy, ovládání jednoho člověka druhým, co se stane, když žák předčí svého učitele apod. Režisér tato témata dále rozpracovává pomocí celé řady scénických efektů a různých narážek. Hereckou akci podtrhuje výraznou hudbou, úryvky z opery A. Thomase Mignon a hudba S. Reicha. Ta v několika okamžicích působí tak silně, že se zdá, že nejde jen o úryvek, ale o hudbu komponovanou pro představení.

Setkání Baronky a Služky se odehrává ve velmi pitoreskním prostředí. Dominantu scény tvoří červené plátno se zlatě namalovaným přírodním motivem, který je možné vykládat jako větve vrby, symbol smutku a hořkosti, ale i mechu, místa, kde se schovávají různí živočichové a zadržuje se vlhkost. Tento objekt v sobě skrývá otvory – pro dveře, balkon nebo skříňky. Podobný motiv se objevuje na jednom z kostýmů Baronky. Služka účinkuje v uniformovaných černých šatech s bílou zástěrou ve stylu školní ruské uniformy.

Děj začíná velmi naturalistickou a sugestivní scénou – porážkou prasete. Tento akt svádí po celou dobu představení – porazila Baronka již dále nevychovatelnou služku a řešila tak své zklamání nebo autor prostě ilustroval původ služky Emílie? Jak dramaturgie i text hry se odvolávají na knihu velkého francouzského osvícence a myslitele Jeana Jacqua Rousseaua, který ve svém díle Emil čili výchova shrnuje své nejrozsáhlejší poznatky o výchově, kdy se zásadně staví proti používání zákazů a trestů a vyzdvihuje pozitivní rozvoj vlastností a dovedností člověka. Pouští se Mackenzie svou hrou Baronka a služka do parodie nebo naopak těží a vyzdvihuje tyto ideály?

Tuto diskusi hra určitě vyvolá. Vyprovokuje ji nejen samotný text, ale již zmíněná režijní symbolika a herecké podání. Baronka Evy Holubové vystupuje v první části večera jako velmi cílevědomá žena, která se snaží vychovat služku Emílii, která pravděpodobně žila ve společnosti zvířat, jak naznačuje Baronka snad u prasat. Ovšem jsou prasata pouze očistným obrazem lidské společnosti?

Jaké jsou motivace Baronky? Snaha pro zviditelnění se ve snobské společnosti, charitativní počin v podobě nabídnuté pomocné ruky nebo vlastní deprese, psychologická patologie? Pro posledně jmenované nahrává vývoj hry v druhé části. V první vystupuje Eva Holubová jako distinguovaná osoba, obrněná trpělivostí se snaží postiženou služku naučit společenským základům – přijetí hosta a servírování. V druhé půlce se hrou na divadlo a piknikovým výletem vše zvrtává a pomalu se odhaluje její nevyrovnanost. Eva Holubová je ve svém hereckém projevu velmi rafinovaná, snaží se řídit služku k obrazu svému s nepoddajnou neústupností.
Zuzana Bydžovská žene naprosto skvěle celou inscenaci kupředu, Její omyly a hlavně otrocké učení vytvářejí komické obrazy a gagy, kdy divák nezůstává bez odezvy. Její figura je protkaná nemotorností, epileptickými záchvaty až animální pudovostí. Ta se projevuje v onanistických scénách.

Právě sexus tvoří prazáklad animálnosti člověka – touha přežít. Autor se zvířat dotýká nejen na začátku při porážce prasete, ale i na pikniku, kdy služka napodobuje kachny a krávy. Možná toto je klíč k celé inscenaci, která motivuje diváka buď k zevrubnému přemýšlení nad symbolikou slov, situací a obrazů, nebo ho může nechat chladným, to v případě, když se naladí na komediální vlnu, kterou inscenace s rovněž sebou přináší.

Michael Mackenzie BARONKA A SLUŽKA (The Baroness and the Maid)
Překlad Jiří Ornest; režie Peter Gábor; jazyková spolupráce Pavla Kuchařová; dramaturgie Ivana Slámová; výprava Alexandra Grusková.
Osoby a obsazení: Baronka (Eva Holubová) a Služka Emily (Zuzana Bydžovská).
Premiéra v Divadle Na zábradlí 25. října 2002

29.10.2002 Josef Meszáros | rubrika - Recenze

Časopis 18 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Asociace profesionálních divadel České republiky

Články v rubrice - Recenze

Zlatovláska: jevištní adaptaci obohacuje filmový střih

Šimon Obdržálek a Oldřich Kříž (Zlatovláska)

Hudební divadlo Karlín uvádí na Malé scéně klasickou pohádku Karla Jaromíra Erbena ZLATOVLÁSKA v úpravě Jana P ...celý článek


Mefisto: bezvýznamná rozhodnutí s kořeny zla

Robert Mikluš (Mefisto)

Činohra Národního divadla Praha se vrací do Státní opery. Pod vedením režiséra Mariána Amslera vstupuje na jev ...celý článek


Nejbližší: přijmout změny vyžaduje odvahu

M. Dancingerová,  A. Rusevová, J. Burýšek a V. Zavadil

Činoherní klub Praha uvádí v české premiéře divadelní hru NEJBLIŽŠÍ amerického dramatika Joshuy Harmona. Tato ...celý článek



Časopis 18 - sekce

HUDBA

Litava Park nabídne hvězdný line-up

Litava Park

Krásné místo kousek od Brna, město Bučovice, již podruhé zve na víkend plný skvělé hudby. Dvoudenní festival L celý článek

další články...

LITERATURA/UMĚNÍ

Svatá Zdislava a Cesty víry

Světci a svědci: Svatá Zdislava

Znovuotevření baziliky sv. Vavřince a sv. Zdislavy v Jablonném v Podještědí
Přímý přenos slavnostní mše, kt celý článek

další články...