zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Zemřel herec Bronislav Poloczek

Zemřel herec Bronislav Poloczek

autor: archiv   

zvětšit obrázek

Svou postavou i svým herectvím byl Bronislav Poloczek zapamatovatelný dobře zapamatovatelnou osobností. Jeho pečlivé psychologické herectví, propojené s jemným smyslem pro humor, ho předurčilo k rolím jak vážným, tak i komickým. Pamatuji si jej především z jeho éry ve Studiu Ypsilon, ale také ze scén Národního divadla. Měl na kontě i spoustu rolí ve filmech a seriálech. V českém divadle po něm zůstala výrazná stopa.

Bronislav Poloczek se narodil v obci Horní Suchá na Karvinsku. S profesionálním divadlem začal už v sedmnácti letech, kdy se stal členem polského souboru Těšínského divadla v Českém Těšíně. Teprve poté začala studovat herectví na brněnské JAMU. V roce 1960, v době studií, debutoval i ve filmu, Valčíku pro milion. Po skončení studií byl v angažmá ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti (1961-63), kde si zahrál mj. Vilíka v Měsíci nad řekou. V letech 1963-66 přešel do Krajského divadla v Mladé Boleslavi (Loupežník, Reaumur v Gorila ex machina) a poté strávil osm let na pardubické scéně (Šandor v Janošíkovi, Jaromír ve Zlém jelenovi, Melichar Mahuleno ve hře Kat a blázen). V roce 1975 se stal členem Naivního divadla v Liberci, pozdějšího Studia Ypsilon, s nímž přesídlil do Prahy (1975-1987). Právě zde ztvárnil množství tragikomických rolí netradičního repertoáru (Otec v Třinácti vůních, Hašek ve Voni jsou hodnej chlapec, Menšikov ve Voskové figuře, Sokrates v Rozhovorech se Sokratem či Gargantua ve hře Obr Gargantua, jeho smích a život).
V činohře Národního divadla si poprvé zahrál v roce 1987, od roku 1988 zde byl v angažmá. Objevil se v téměř 40 různých rolích, diváci si jistě vzpomenou na jeho Tartuffa, Pana Paula, Dantona v Dantonově smrti, Ředitele Zahajovačské služby v Zahradní slavnosti, Chochláče v Roku na vsi, Štěpána v Gogolově Ženitbě, Pejska v Šulajově O pejskovi a mačičke , Podleského v Paličově dceři, Muže v Turriniho hře pro jednoho herce Hotovo, konec!, Kašpara Šmejkala v Našich furiantech, Správce špitálu Zemljanika v Revizorovi či Kupsu ve Štechově Davidu a Goliašovi. Za roli Josefa v Turriniho hře Josef a Marie (2005) byl nominován na Cenu Thalie. Na jevišti Stavovského divadla vystoupil naposledy 12. řijna 2010 jako Starý Gobbo v Kupci benátském.
Ve filmu se začal pravidelně objevovat od konce 70. Let, většinou v menších rolích (Smrt načerno, Past na kachnu, Panelstory, Pozor, vizita, Kalamita, později v seriálech Létající Čestmír, Chlapci a chlapi, Ulice, Hospoda). V roce 1992 si zahrál roli kapitána Ořecha v Černých baronech.
Od roku 2006 se jeho zdravotní stav zhoršoval, ale s menšími přestávkami stále hrál až do roku 2010. Zemřel 16.března 2012. Poslední rozloučení s Bronislavem Poloczkem bude 23.března ve strašnickém krematoriu.

18.3.2012 22:03:44 Redakce | rubrika - Medailony

Časopis 21 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Asociace profesionálních divadel České republiky

Časopis 21 - sekce

OPERA/ TANEC

Do programu ZUŠ Open se letos zapojí 444 škol

Magdalena Kožená (ZUŠ Open)

Příští týden naplno vypukne celostátní festival základních uměleckých škol ZUŠ Open, který pod heslem ZUŠlechť celý článek

další články...

LITERATURA/UMĚNÍ

Výtvarné tipy 22. týden

Benátky

Mýty a fakta historie - Egypt (2/6)
Prokletí Tutanchamona. Příběh nejslavnějšího archeologického objevu vše celý článek

další články...