zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Martin Hilský: Hudba času, hudba lidských životů

Martin Hilský, první čtená, (Zdroj: © AGENTURA SCHOK)

autor: Viktor Kronbauer  

zvětšit obrázek

Letní shakespearovské slavnosti zahájily na konci června svůj prázdninový běh premiérou Shakespearovy komedie Večer Tříkrálový. Už od počátku patří k LSS profesor Martin Hilský, který propojuje statut vědce a překladatele se schopností shakespearovskou matérii skvěle zprostředkovat divákovi, a dodat mu mnohdy překvapivé informace o alžbětinské době, tématech a zdrojích Shakespearových her a další zajímavosti. Při zahajovacím představení Večera tříkrálového na Nejvyšším purkrabství Pražského hradu tedy nemohl chybět. A my se s vámi chceme podělit o jeho úvodní řeč.

Vzácné dámy a pánové,
je pro mě velkou ctí a radostí, že vás mohu přivítat na Nejvyšším purkrabství Pražského hradu jménem Agentury Schok i jménem svým, a tak zahájit letošní běh tradiční divadelní přehlídky, události letní Prahy, Letních shakespearovských slavností. Hra, která za několik okamžiků začne, se anglicky nazývá Twelfth Night, or What You Will, přeloženo Dvanáctá noc, aneb Cokoli chcete. V češtině se vžil název Večer tříkrálový. Jak Dvanáctá noc, tak Večer tříkrálový odkazují k šestému lednu, poslednímu svátku vánočnímu. V alžbětinské Anglii to byl veliký státní a církevní svátek, říkalo se mu Epifanie. Z toho liturgického hlediska to bylo vlastně zjevení miminka, Ježíše Krista, jemuž Tři králové a ostatní přinášejí dary. Z toho ale nevyplývá, že by se ta hra měla, nebo dokonce musela odehrávat v zimě. Pravý opak je pravdou. V té hře se neodkazuje nepřímo jen k Večeru tříkrálovému, ale také k tzv. Midsummer Night's Dream, tedy k tomu středoletnímu blouznění a bláznění. Chci tím říct, že v té komedii dokázal Shakespeare to, co v reálu není možné. Totiž to, že tam tikají dva časy – zimní a letní. Spojuje je právě svátečnost toho času. Liturgický svátek byl svátkem světla. To se mi líbí, a proto vždycky rád připomínám osobní heslo královny Alžběty, které znělo: „Po temnotách doufám ve světlo.“ Po Vánocích se krátí noci a prodlužují se dny. Odpoledne probíhala taková veselice, kde vystupovali šašci, postavy v kostýmech.

Další zvláštností této komedie, je, že se říká romantická, šťastná, svatební nebo také sváteční. Mimochodem, slovo sváteční mám nejraději. Základem této komedie je hudba. Je to skutečně nejhudebnější ze všech komedií Williama Shakespeara. Začíná veršem o hudbě, který říká Orsino: „If music be the food of love, play on …“ (Žije-li láska z hudby, hrajte dál.) Podstatné je, že se nejrůznější hudba nejenom v této komedii hraje, ale o hudbě se neustále mluví. Hlavně je ovšem v té komedii hudba času, hudba lidských životů. To je hlavní důvod, proč je ta komedie tak hudební, múzická.
Další zvláštností v této hře je moře. A to proto, že dvě velmi významné postavy, Viola i její bratr Sebastian, dvojčata, se doslova zrodí z moře. Tonou a z moře jsou znovuzrozeni…
Až se tady za chvíli vyhoupne nad jeviště veliká mořská vlna, je to připomínka tohoto základního obrazu moře, který nenajdete u jiných velkých komedií jako je Sen noci svatojánské, Jak se vám líbí atd. Nejdůležitější je, že podobně jako u ostatních komedií, i v této společně vstoupíme do snu a světa iluze a imaginace. Ve Snu noci svatojánském je to les athénský, v Jak se vám líbí je to les ardenský, tady je to krajina, které se říká Ilýrie. Ilyrové žili na pomezí dnešní Albánie a Kosova, hra se odehrává na pobřeží mořském v této lokalitě. Podstatné ovšem je, že Ilýrie je krajinou duše a imaginace. A celá hra se odehrává v této krajině.
I pro nás je občas důležité vstoupit do snu, do svátečního světa, tak, jak to dělá Shakespeare. Tím navazuje na prastaré tradice, mnohem starší než ty divadelní. Myslím si, že to nutně potřebujeme, protože pobytem ve snu a ve svátečním světě se snáze vracíme do rozbouřeného světa současného, do světa rozbouřených starostí.
Už jen přijít na Nejvyšší purkrabství Pražského hradu je sváteční pouť. Aktem návštěvy divadla, zvláště tohoto, tu svátečnost tak trochu prožíváme. Přeji vám radostnou zábavu. Určitě si užijete inscenaci Jany Kališové, která netradičně, řekl bych, až avantgardně pracuje se Shakespearovským textem. Pokorně ho rozkrývá a myslím, že to bude ku radosti vás všech.

4.7.2016 22:07:41 JaSop | rubrika - Zprávy

Časopis 17 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Festival Setkání Stretnutie 2024

Články v rubrice - Zprávy

Pořád jsem to já poprvé v Pardubicích

Eliška Lásková a Petra Janečková (Pořád jsem to já)

Východočeské divadlo uvádí novinku, hru Pořád jsem to já, kterou autorka Christine Mary Dunford napsala podle ...celý článek


Nová výzva Kašpar.Dramatik

Martin Hofmann (Cyrano)

Spolek Kašpar je soubor, který je již více jak třicet let etablovaný na české divadelní scéně. Aktuálně hraje ...celý článek



Časopis 17 - sekce

HUDBA

Igor Orozovič vydává album

Igor Orozovič

Herec a muzikant Igor Orozovič vydává debutové album nazvané Když chlap svléká tmu, které obsahuje jedenáct au celý článek

další články...

LITERATURA/UMĚNÍ

Festival umění a kreativity ve vzdělávání

Festival umění a kreativity ve vzdělávání

Už počtvrté se pedagogové, rodiče, odborná i širší veřejnost či profesionálové z oblasti kultury a umění mohou celý článek

další články...