zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Bajky jsou krátké historky

Divadlo Líšeň - Sávitrí

autor: archiv   

"Bajky jsou krátké historky o lidské povaze, směšné i poučné zároveň, podobně jako dobrý vtip. A protože si bajka bere na mušku lidské vlastnosti, většinou ty málo lichotivé, proto se jí někdo směje a někdo ne. A to je taky poučné." říká Markéta Sýkorová - režisérka představení Historky, které v podání Naivního divalda z Liberce zahájilo 3. listopadu v divadle Alfréd ve dvoře X. ročník festivalu Přelet nad loutkářským hnízdem.
Úvodní slovo pronesla Nina Valíková - předsedkyně českého střediska UNIMA: "Když před deseti lety přišel Zdeněk Richter s nápadem, aby české středisko UNIMA uspořádalo loutkářský fetival v Praze, na němž se setkají amatérští i profesionální loutková divadla, nemysleli jsme si, že festival dosáhne desátého ročníku. Považuji tímto festival za zahájený.".

První den festivalu přinesl nejedno překvapení v podobě velmi zajímavých a kvalitních představení. Naivní divadlo Liberec připravilo skutečně unikátní entré. Historky M. Sýkorové podle La Fontainových bajek přinášejí dětskému divákovi velmi poutavé vyprávění o lidských vlastnostech. Diváci potleskem ocenili účinkování Tomáše Bělohlávka, Filipa Homoly, Michaely Homolové, Zuzany Kolomazníkové a Marka Sýkory.
Z Divadla Alfréd ve dvoře se festivaloví diváci přesunuli do Divadla U panáků (dnešní Pidivadlo, omlouváme se, ale původní název se nám zdá výstižnější). V tomto sále se představil soubor Rámus z Plzně, který má s účastí na Přeletu již své zkušenosti z loňska. Podobizna na motivy Gogolova textu přinesla polemický náhled na formy loutkového divadla. Co vše lze udělat pro sponzorské peníze aneb jak chudý malíř k bohatství přišel.
Soubor ohromil formálním ztvárněním představení. Rádi bychom vyjádřili obdiv k hereckým výkonům, leč absence programu nám toto neumožňuje. Ve své podstatě staví soubor na základech zástupné rekvizity: moře jsou vlasy, doutník zastupuje postavu četníka apod. K tomu je třeba přičíst zpěvy a práci s písničkou. Trochu na pomezí vkusu stálo hraní s poživatinami.
Zažíval divák nudu nebo mohl jásat nad netradičním nehereckým pojetím, jež přecházelo v jevištní avantgardu? Na tomto jsme se nemohli po skončení představení shodnout.
Páteční večer uzavřely vojenské manévry opět v Divadle Alfréd ve dvoře. O toto vojenské tažení se postaral soubor Tatmani SPŠK (pro nás nerozluštitelná zkratka) Bechyně a Z. Linder a R. Al Sofy z Prahy v inscenacích Zachraňte vojína kuřátko a Křížová výprava. Před produkcí prvé z nich měli diváci poslední možnost pro opuštění sálu, zejména pak případní čtyřnozí miláčci. Varování se vztahovalo k použití velkého množství pyrotechnických efektů. Jedna divačka neuposlechla výzvy a se svým pejskem setrvala v sále. K údivu nás všech nastal na úvod velkolepý ohňostroj. Není divu, autoři hry se inspirovali ve válečném filmu Zachraňte vojína Ryana pana Spielberka a dále Kuřátko a obilí Františka Hrubína. Působivé protiválečné loutkové představení neumožnilo nikomu usnout.
Křížová výprava - stolní duet Z. Lindera a R. Al Sofy nás zavedla až před brány bezvěrců. Polenové loutky hráli spolu se svými vodiči vynikající satirické divadlo. Únavě diváku se protagonisté snažili předejít kříšením vodou a rozhazováním osvěžujících hašlerek. Závěr představení ovládlo slavnostní defilé vítězné křižácké výpravy za přispění jásotu diváků a jejich velení, kdy protagonisté v hojné míře požívali pivní mok (škoda, že se pivo nerozlévalo místo házení hašlerek).
Sobotní festivalový den odstartovalo domácí pražské divadlo Minor s pohádkou Rozum a štěstí. Divadlo Líšeň odehrálo inscenaci Sávitrí, soubor Gogo and Chru Chru ze Svitav předvedl stejnojmennou hru. Večerní představení Hamlet v podání souboru Julie a Spol. Praha a Litomyšl. Z Českých Budějovic přijelo Studio dell arte s Donem Giovannim.
Závěr festivalu patřil chodskému skvostu Divadla Alfa z Plzně, hře Jéminkote Psohlavci. Trochu zamrzí, že tento skvost z dílny Ivy Peřinové, viděl nevelký počet diváků. Hra Jéminkote, Psohlavci vznikla na motivy jedné historické události, písniček z Chodských zpěvníků Jindřicha Jindřicha, her českých lidových loutkářů a Psohlavců od Aloise Jiráska.
Vedle hrdinů chodské rebélie - Koziny, Hančí, Lomikara a Rychtáře nemohl v žádném případě chybět hrdina nejznámější, a to Kašpárek. Vždyť tato postava je nejen vypravěčem, ale svou rozporuplností, dobrými taškářskými skutky, vytváří reálný pohled na někdy zidealizovaný příběh. Tedy "Do roka a do dne..." se hukázalo.
Potěšili nejen chodské kroje herců, ale i chodské písničky a zejména výborné sladění loutek a herců. Za všechny jmenujme právě Kozinu (Martin Bartůšek), Lomikara (Tomáš Froyda), Lomikarku (Milena Jelínková).

V divácké anketě o Cenu ERIK největší počet hlasů dostalo Divadlo Líšeň. Ocenění tohoto mladého souboru bylo do značné míry překvapením, protože jde o první inscenaci v tomto seskupení. Protagonisté souboru však nejsou na přehlídce Přelet nad loutkářským hnízdem nováčky. V loňském roce přivezlo do Prahy brněnské Studio Dům inspirativní inscenaci "Robinson", jehož hlavní tvůrčí osobností byla Pavla Dombrovská, která je vedoucí Divadla Líšeň.
Diváky zaujala na pohádce o princezně Sávitrí zcela určitě v Čechách méně obvyklá technika stínového divadla, jíž je příběh zpracován, výtvarná kultura, něžnost příběhu i jeho divadelního zpracování. Představení zaujalo svou atmosférou rodiče s dětmi i divadelní kritiku, pro kterou byla inscenace "Sávitrí" zatím méně známého brněnského souboru objevem přehlídky.

X. jubilejní ročník skončil. O jeho budoucí podobě rozhodne do značné míry i otevření nových divadelních prostor Divadla Minor, které by se mělo stát dějištěm příštího Přeletu.

8.11.2000 | rubrika - Zprávy