Scéna.cz 

Růženka se Sněhurkou nemají občanky

Divadlo bez občanky: Šípková Růženka a Sněhurka/ autor: J. Feldek, režie: J. Radojčičová
Mezi Ploty, Plenér II. SOBOTA 26. 5. 2001

V Divadle bez občanky nehrají nelegimovatelní asociálové či gastarbeitři s pasem. Hrají v něm děti v "předobčankovém" věku a hrají hodně dobře. Na festivale Mezi ploty sehráli vlastní muzikálovou verzi Šípkové Růženky a Sněhurku a sedm trpaslíků v loutkovém vydání. Obě inscenace sršily nápady, slovními hříčkami a vtípky. Sněhurka např. deklamuje své "odložení" v lese slovy: "Už dlouho jsem si tak dobře nezaběhala, jak když jsem prchala před dravou zvěří!"
Jazyková úprava pohádky, texty písniček, dialogy, to vše je napsáno lehkou rukou vedenou smyslem pro komediální dětské divadlo, na kterém si i zletilí najdou "to svoje".
Hereckým esem souboru se zdál být představitel prince ze Sněhurky a Sedmého sudiče z Šípkové Růženky, jeho herecký projev byl naprosto suverénní a do svého "kritického" zápisníčku mu píšu jedničku. Nepřehlédnutelná byla také dívenka, která hrála sarkastické Zrcadlo, se smyslem pro suchý zrcadelní humor. Ale na hereckých individualitách tohle divadýlko nestojí, na jeho dvou hrách bylo vidět, že vzniká z elánu a nadšení pro hraní a vychází z kolektivní práce, což bývá na amatérských představeních vůbec to nejhezčí.

Lehce moralizující poznámka ke hvězdám
Je sobota, něco kolem třetí, na pódiu v "Oáze" dohrávají jednu z posledních písní Dobrý večer kvintet, mistři mezi vokálními formacemi. Hlas jejich basisty je nerozeznatelný od elektronické podoby.
V publiku docela nenápadně naslouchá Dan Bárta, Kvinteti jej zmerší a pozvou na pódium, aby si s nimi zazpíval Život je jen náhoda. Atmosféra je příjemná, Dan se ve třetí sloce chytá a jeho hlas harmonicky splyne s pěticí dalších. Kapela sklízí zasloužený potlesk a balí si pomalu fidlátka. Dan Bárta odchází z jeviště, ale ještě na schodech jej odchytávají jeho fanynky a hromadně z něj dolují podpis, Dobrý večer Kvintet jim je, zdá se, v tuto chvíli více než ukradený. Pětice vokalistů si z toho asi nanejvýš dělá srandu, ale je z toho cítit trochu úzkost...
Děvčata, příště si na signaturu od svého slavičího Dana zkuste počkat o kus dál, někde v ústraní, nejlépe před nebo po jeho vlastním vystoupení, i jemu to bude určitě milejší.