Scéna.cz 

Iniciativa pro kulturu k jednání Výboru pro kulturu ZHMP

Před týdnem byl v závěru jednání Zastupitelstva hl. m. Prahy (ZHMP) podán předsedou Výboru pro kulturu Bc. Ondřejem Pechou návrh na odvolání dvou členů tohoto výboru, Jany Ryšlinkové (SNK ED) a Karla Jecha (SZ). Oba zastupitelé byli podle našeho názoru z výboru odvoláni v rozporu se základními principy demokracie. Následně a bez jakéhokoli zveřejnění svolal Bc. Pecha na úterý 24. června 2008 mimořádné jednání Výboru pro kulturu, v němž z pěti demokraticky zvolených stran v ZHMP dvě neměly žádné zástupce. Na něm navrhl další čerpání prostředků na tzv. partnerství (schválený rozpočet již překročil více než dvojnásobně), bez ohledu na situaci reálně ohrožených subjektů, které jsou tradiční a podstatnou součástí pražského kulturního života.

Výbor byl pouze z doslechu a v některých případech tedy nepřesně informován o předběžném jednání s Evropskou komisí ke stížnosti Petra Kratochvíla ve věci ochrany hospodářské soutěže, a dále pak ve vztahu ke grantovému systém HMP. Například městem uváděné Španělsko, stejně jako ostatní země EU, ve skutečnosti žádnou plošnou dotaci na vstupenku neposkytuje, jak potvrdil i šéf Direktoriátu pro umění a památky Rady Evropy Robert Palmer na své středeční návštěvě Prahy.Iniciativa pro kulturu nadále trvá na požadavku petice ZA PRAHU KULTURNÍ, jejíž podpisy dále shromažďuje. Po úterním jednání navíc navrhuje Zastupitelstvu HMP rozpustit stávající Výbor pro kulturu a jmenovat nový, jehož složení bude odpovídat Zákonu o hl. m. Praze, tj. zajistí zastoupení všech demokraticky zvolených stran a případně i občanů, kteří mají právo žádat své zastoupení prostřednictvím uznávaných odborníků. Současná jednání Výboru pro kulturu zvláště v oblasti partnerství a po vyloučení Jany Ryšlinkové a Karla Jecha probíhají jako kývací ceremoniál k voluntaristicky navrženým částkám. Se smyslem podpořených akcí, důvodem jejich podpory a jejich hodnotou pro pražskou veřejnost nejsou seznámeni Pražané a pravděpodobně ani členové výboru.

Utajované jednání Výboru pro kulturu 24. 6. navrhlo čerpání více než 7 mil. Kč především na takové akce, které Grantová komise nedoporučila (např. projekt Golem – 1 mil. Kč) nebo které by si mělo město objednávat formou veřejných zakázek (muškaři na Vltavě – 600 tis., Royal show /drezůra koní/ - 450 tis. a jiné volnočasové aktivity).

Informace podané na Výboru pro kulturu potvrdily, že Evropská komise při předběžném projednání stížnosti Petra Kratochvíla upozornila na řadu nedostatků a doporučila městu především, aby ve věci nadále jednalo. Nabídla konzultace, doporučila zavést bodovací systém s důrazem na transparentnost (obdobně jak navrhovali odvolaní členové Výboru pro kulturu) atd. Nelze však akceptovat tvrzení, že pochválila dotaci na vstupenku s tím, že je uplatněna např. ve Španělsku, už proto, že DG Competition, u které byla stížnost projednávána, se zabývá pouze hospodářskou soutěží. Evropská komise nemá kompetence cokoli nařizovat členským státům ve věcech kultury. Jednání na půdě DG Competition (tedy nikoli DG Culture – v Evropské komisi jsou ustanoveny pro jednotlivé resorty tzv. generální direktoráty, které mají strukturu podobnou ministerstvům) se týkají výhradně ekonomicky činných subjektů, tzn. podnikatelských aktivit. Přitom spor mezi jednotlivými pražskými podnikateli v oblasti kultury je dlouhodobě zneužíván a vymezován proti neziskové sféře. Veškerá tzv. zakázaná veřejná podpora se týká pouze zhruba desítky konkurujících si podnikatelských subjektů, z nichž některé obdržely dotace města na základě politických rozhodnutí dříve, než jakékoli expertní grantové komise vůbec existovaly.

Hrozba žaloby Petra Kratochvíla u Evropského soudu se týká pouze podnikatelského sektoru a s dosud fungujícími neziskovými organizacemi v oblasti pražské kultury nemá nic společného. Španělsko ani jiné země EU plošnou dotaci na vstupenku neuplatňují, kritérium návštěvnosti jako jedno z měřítek pro hodnocení je naopak v řadě evropských zemí běžné. Každopádně lze vítat, pokud se město Praha inspiruje kulturní politikou španělských měst jako je Barcelona, Madrid, Sevilla aj.

Tak znějí i doporučení uznávaného evropského experta Roberta Palmera, jehož návštěvu Prahy radnice ignorovala, třebaže slíbila konzultovat své postupy se zahraničními odborníky. Robert Palmer stojí v čele Direktoriátu pro umění a památky Rady Evropy. Na neformálním setkání 25. 6. upozornil na trendy, které se vyskytují i v jiných zemích a vedou k jednostrannému používání tržních mechanismů v oblastech, které fungují na jiném základě než podnikatelský sektor. Oproti ekonomickému racionalismu vyzdvihl princip kulturní ekologie a nutnost jeho obrany. Politizace ekonomie jako jediného uznávaného nástroje neoliberálních politiků vede k novým formám korupce, spojeným s osobními zájmy jednotlivých politiků a okruhu jejich přátel. Ekonomické zájmy však nejsou podstatou kultury, tato oblast je prioritně zaměřena na jiné hodnoty než ekonomické. V nekomerční kultuře není na prvním místě konkurenceschopnost, soutěživost, ale služba veřejnosti, spolupráce, partnerství a výměna zkušeností.

Podle slov Roberta Palmera je situace v Praze se zájmem sledována v zemích EU, především v britských a francouzských médiích i prostřednictvím internetu. Tyto země však jednoznačně rozlišují neziskový sektor od podnikání a diskuse o jejich prolínání považují za absurdní a nepochopitelné.