Scéna.cz 

Příběhy plné děsu a hrůzy v červenci na Vltavě

Letní přehlídka her Českého rozhlasu 3 – Vltava - DÉMONI LETNÍ NOCI, v nichž až do konce prázdnin můžete poslouchat tajemné příběhy plné děsu a hrůzy, nabídne druhou tajemnou detektivku...

Dříve než se sešeří..... Už víte, kam pojedete letos na dovolenou? Ať už ji strávíte doma nebo v zahraničí, díky rozhlasovým vlnám i internetu ji můžete strávit ve společnosti rozhlasové hry. „Právě na léto pro vás tradičně připravujeme tématické cykly her, jejichž hlavním účelem je, abyste se dobře pobavili. Letos jsme z bohatého archivu rozhlasových her vybrali příběhy, při kterých vás bude příjemně mrazit. Příběhy, v nichž hlavní roli sehrává tajemství a děs, má nepochybně rád každý. Spisovatelé je od nepaměti a rádi je pro své publikum psali, aniž by si lámali hlavu s jejich žánrem. Ne tak literární badatelé, ti pro podobné příběhy vymysleli celou řadu "termínových šuplíčků" - např. horror, krimi, detektivka, mystery, thriller. My jsme se rozhodli pro jednodušší řešení a náš letní cyklus nazvali jednoduše Démoni letní noci,“ uvedl dramaturg Hynek Pekárek.

Edgar Allan Poe byl nejenom významný básník a esejista, ale literární vědci ho považují za zakladatele žánru horroru a detektivky. Právě povídka VRAŽDA V ULICI MORGUEJE jednou z prvních detektivek, které literaturní historie zná. Poe v ní přišel nejen s originální zápletkou - takzvanou záhadou uzamčeného pokoje, ale stvořil v ní i postavu nadmíru inteligentního detektiva C. Augusta Dupina. Tato postava prý byla vzorem i A.C. Doylovi a jeho slavnějšímu Sherlocku Holmesovi. V hlavních rolích rozhlasové dramatizace uslyšíte Jiřího Adamíru a Jana Přeučila. Překlad J. Červinka. Rozhlasová dramatizace a režie P. Adler. Dramaturgie D. Jaklová-Oravová. Dále účinkují V. Vrabec, L. Mrkvička, L. Kazda, F. Skřípek, B. Procházka, M. Doležal, S. Skládal, S. Beneš a další. (1984). Ve vysílání ve čtvrtek 9. července 2009 od 20:00 h.

Dalším z autorů „děsu“ je Joseph Sheridan Le Fanu. Tento uznávaný britský mistr gotického románu si získal své čtenáře zejména povídkami, v nichž se to hemží přízraky a duchy, svou nejznámější novelistickou sbírku také opatřil výmluvným názvem Duchařské povídky. Mezi jeho nejvýznamnější povídky patří Carmilla, v níž poprvé uvedl do britské literatury později tolik populární postavu upíra (přesněji řečeno upírky). V příbězích tohoto autora se často objevuje motiv tajemného přízraku, který děsí jeho protagonisty. Příkladem je povídka TEN, KTERÝ TĚ NESPOUŠTÍ Z OČÍ (16. července), příběh námořního kapitána, který se na prahu soukromého štěstí stává cílem záhadného pronásledování.

Pro někoho možná překvapivě se ve výběru objeví jméno klasika ruské literatury Nikolaje Vasiljeviče Gogola. Jeho hrůzostrašná povídka VIJ (23. července) ze sbírky Mirgorod je parafrází lidové ukrajinské báje o čarodějce a mladém seminaristovi, který doplatí na její krásu. V povídce se mísí magické prvky lidového vyprávění s barvitou galerií vlkodlaků, ďáblů, běsů a dalších přízraků. Nejhrůznější je však sám Vij - trpasličí král s železnou tváří a ničívým pohledem.

Charlese Dickense známe především jako autora velkých realistických románů, v nichž mistrně zobrazil společnost viktoriánské Anglie. Méně už je známo, že svoje umění zápletky a přesné charakteristiky postav využíval i v lehčích žánrech. JEHO HLÍDAČ (30. července) je typickým příkladem povídky s tajemným přízrakem. Ten se pravidelně zjevuje traťovému hlídači. Proč, to už se dozvíte ve stejnojmenné dramatizaci z roku 1970.