zvláštní poděkování
Volný.cz

Musica Florea: Italové v Kroměříži

Musica Florea

autor: archiv   

zvětšit obrázek

Nový projekt pro milovníky barokní hudby představí orchestr
Musica Florea v pražském Evangelickém chrámu u Salvátora dne 23. 4. 2017 od 19:30 hod. Pod vedením Marka Štryncla se hudebníci opět ponořili do studia archivních materiálů, aby seznámili publikum s raritními skladbami, které skrývají české archivy. V podání Musicy Florey ožívají rozverná a zpěvná díla plná ornamentiky a barevného zvuku, která vždy překvapí svou živostí a moderností.

Hudební archiv Kroměřížského zámku je rozsáhlou a svým významem ojedinělou sbírkou hudebnin různých druhů. V archivu jsou uložena i díla skladatelů 17. a 18. století, která nejsou jinde dochována. Vedle H. I. F. Bibera a J. J. Ritlera to jsou i takzvaní „Italové v Kroměříži“ (například P. Germani nebo A. Bertali).
Vstupenky v ceně 300,- / 150,- Kč (základní / snížené vstupné) na místě koncertu.

Několik otázek pro Marka Štryncla, uměleckého vedoucího Musicy Florey:

  • Jakým způsobem hudebníci pracují s archivními materiály?
    Běžně si musíte objednat kopie dobových autografů, opisů či tisků z archivů nebo muzeí. V některých případech je vám dovoleno si tento „výchozí“ materiál osobně nafotit. Kvalitnější fotoaparát je nezbytností, zvláště když dobový záznam je nečitelný. Posléze se skladby tzv. spartují – přepíší do soudobého hudebního záznamu. Zejména se vytvoří partitura, která nebyla v 17. století něčím běžným. U strukturálně přehledných skladeb se mnohdy spartací nezdržujeme a skladby interpretujeme přímo z kopií dobových předloh. I přesto, že se slušně naučíte číst dobovou notaci, bez dobrodružně detektivního zapálení se to neobejde.
  • Jsou dochované kompletní skladby, nebo někdy saháte k dokomponování?
    Skladatelé zejména 17. století se notovým zápisem jakoby příliš nezabývali. Hudební posuvky byly častokrát v počátku frází či celých částí jen naznačeny a pak se spoléhalo na inteligenci či flexibilitu interpretů, že to podle hudebního charakteru odhadnou. Ale samozřejmě je časté, že se nám v dobové předloze nedochovalo vše. Pak se musí přistoupit i ke kompozičním doplněním.
  • Čím je kroměřížský archiv jedinečný?
    Přednost tohoto archívu spočívá v tom, že obsahuje hudební skladby z druhé poloviny 17. století, a to v množství, které doslova bere dech. Navíc velkou část děl nenajdeme nikde jinde na světě.
  • Kolik hudebních materiálů tu ještě čeká na prozkoumání?
    I když jistě v některých archivech existuje cosi jako složky nezpracovaného materiálu, jedná se spíše o výjimky. Muzikologové hudební archivy prozkoumávají stále a stále podrobněji. Ale málo se z jejich výzkumů dozvíme, do jaké míry jsou skladby zajímavé a posluchačsky hodnotné. To je mnohdy práce pro zkušeného interpreta, který z dobových předloh nejprve odhadne kvalitu díla a následnou interpretací tento odhad potvrdí, anebo v některých případech i vyvrátí. Z tohoto hlediska jsou to stovky skladeb z Kroměřížského archívu, které čekají na své znovuzrození.
  • Jak se na Kroměřížský zámek dostala díla italských autorů? Měli tito hudebníci vliv na české autory?
    Je známo, že nejen mnozí čeští skladatelé se učili komponovat opisováním skladeb jiných autorů, jako tomu bylo i u slavného trubače a organizátora hudebního života na arcibiskupské rezidenci v Kroměříži Pavla Josefa Vejvanovského. Vliv italských skladatelů na české prostředí byl takto naprosto zásadní, zvláště když si uvědomíme, že kolébkou baroka byla Itálie. Z italských autorů jsou v „Kroměříži“ zastoupeni jak ti, kteří zřejmě Kroměříž ani neznali (G. Casati, P. Germani), tak také ti, kteří pro Kroměříž psali na zakázku, jako byl např. A. Bertali.
  • Když se řekne „barokní hudba“, běžnému posluchači se asi vybaví jména jako Bach, Vivaldi a Händel, při hlubším zamyšlení Zelenka. Jak je přesvědčit o tom, že i jména pro ně zcela neznámá stojí za to zkusit, alespoň na živém koncertu s Musicou Floreou?
    Nejlepší je přesvědčit samotným poslechem. Na koncertě kromě dobových smyčcových nástrojů zazní žesťový soubor barokních jásavých clarin a sametových pozounů. Nebude chybět pěvecký sbor a pěvečtí sólisté se mnohdy ujmou „italské brilance“, která byla přítomna i v duchovní hudbě.

    17.4.2017 18:04:46 Redakce | rubrika - Koncerty
  • Časopis 50 - rubriky

    Archiv čísel

    reklama

    Void  (Ponec)

    Časopis 50 - sekce

    DIVADLO

    Rakovnická hra vánoční

    Rakovnická hra vánoční
    Pastýřská hra o narození Páně, která vznikla v jezuitské rezidenci v Chlumku u Luže. celý článek

    další články...

    HUDBA

    Karel Gott a Eva Urbanová v Lucerně

    Eva Urbanová a Karel Gott

    Karel Gott a Eva Urbanová v Lucerně
    Vánoční koncert dvou pěveckých hvězd (2000). Kamera J. Lebeda. Režie F. celý článek

    další články...

    LITERATURA/ UMĚNÍ

    Výtvarné tipy 51. týden

    Zrezivělá krása: Hutě krále Karla

    Zrezivělá krása: Hutě krále Karla
    Ne všechno, co je rezavé, patří do šrotu (2012). S dokumentaristkou Petro celý článek

    další články...