Scéna.cz 

Cesta do Bulgumy

CD Jáchyma Topola s názvem Cesta do Bulgumy vydal Radioservis s nakladatelstvím Za tratí. Fantasmagorická groteska o apokalypse Západu a o historických démonech dvacátého století. Rozhlasová dramatizace divadelní hry. Vzácně třeskutý a provokativní materiál s výtečnými hereckými výkony.

Apokalyptický obraz zmatku, chaosu, naprostého zmaru, vize světa, kde se všechno hroutí - neboť nic není zapomenuto, vše se sčítá a završuje svou míru. Působivost obrazu světa - babylonu, změni národů a jazyků, světa, jímž táhnou armády jako "zběsilý hordy" pohlcující všechny a všechno (jako by už nezáleželo na tom, kdo jsou nacisti, kdo komunisti, co je Svobodova armáda a co hordy Tatarů, kdy je rok 1944 a kdy 1968), dosahuje v Topolových textech patrně nejvyšší možné intenzity ve hře Cesta do Bugulmy. Hned v jedné z úvodních replik příběhu, který se odehrává "za jakési války, kdesi na území Ruska a v - zřejmě blízké - budoucnosti", poznamenává postava otce Emana: "Evropa je zas hořící žena, tak jako vždycky byla..." Evropa, již ovládla "globalizace jak prase" a v níž otcové vídali svoje syny "smutně brouzdat supermarketama...jezdit po eskalátorech sem a tam, čučet na TV šou, srát do sebe drogy", jako by si sama vykoledovala svoje nutné zhroucení - jako nezbytný předpoklad možného očištění, návratu k archetypům (k archetypálnímu mateřství a otcovství, k archetypálnímu plození - a zabíjení). Jenže je to právě Emanův syn Jeník, kdo na otcovu pobídku k dalšímu pochodu reaguje slovy: "Tati! Už dem kolik dní a kolik nocí. Plazíme se Evropou. Mrtvejma vybombardovanejma městama. Kam do dem?" Odpověď ale nedostává ani na tomto místě, ani v samotném závěru hry, kdy opět on - dítě, kluk -poutník bez mámy, v klíčovém dialogu promlouvá k soudružce Jerochymové, šílené kreatuře nesoucí v sobě všechny ty "ohně dvacátýho století": "Ježišmarja, vy starý lidi ste všichni pokrytý tak odpornejma zločinama! Uíííííí (...) Pani, řekněte mi! Proč to bylo, všechno to vraždění, ty mordy? Proč?" Uspokojivé vysvětlení ovšem chybí a hrdinovou poslední replikou je lapidární "A do prdele!"

Hrají: Rostislav Novák/děd Jiří, David Prachař/otec Eman, Petr Lněnička/syn Jeník, Eva Salzmannová/doktorka, Vanda Hybnerová/matka Karla, Bohumil Klepl/Jerochymová, a Jan Vedral/rádio Putin. Hudba Ivan Acher a režie Thomas Zielinski.