zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Dokumentární komedie Český mír v kinech

Z filmu Český mír

autor: archiv   

zvětšit obrázek

Šest let po provokativním dokumentu Český sen, který vzbudil velké ohlasy a získal řadu ocenění po celém světě, přichází od 6. května do tuzemských kin nový celovečerní snímek režisérů Víta Klusáka a Filipa Remundy nazvaný ČESKÝ MÍR. Stejně jako u Českého snu půjde o dokumentární komedii, jejímž objektem se tentokrát stalo veškeré dění okolo plánu na výstavbu amerického radaru v Brdech.

„Český mír zblízka s nadsázkou a humorem ukazuje zákulisí všech těch absurdních válek okolo něj. Všichni o radaru četli nebo slyšeli, my jsme ale u toho byli a s kamerou zaznamenali nevídané,“ vysvětlují tvůrci.

Přesto nebo právě proto, že americká vláda svůj plán odvolala, film je stále aktuální. „Podle nás je to komedie o povaze a kvalitě české demokracie dvacet let od revoluce,“ říkají. „Radar představuje fenomén, který rozdělil českou společnost. Vedle sebe ve filmu vystupují vrcholní politici a normální lidé. Ti první se obvykle zapisují do dějin, bez těch druhých by žádných dějin nebylo.“ Ve filmu uvidíte Baracka Obamu, George Bushe, Mirka Topolánka i Tomáše Klvaňu, Jana Neorala, Ivana M. Jirouse, mírové aktivisty, obyvatele Brd a také ochočeného divočáka Jonáše. Navštívíte Oválnou pracovnu Bílého domu, Pentagon i paseky v okolí brdské kóty 718. „Je úlevné se zasmát sebezahleděným politikům i sám sobě,“ podotýkají Vít Klusák a Filip Remunda.

Český mír s Českým snem nespojuje pouze slovo v názvu. „Jsou si až komicky podobné pointou: tolik humbuku, potištěného novinového papíru, křiku a vášní kvůli chiméře. V Českém snu se dav hnal k plachtě v domnění, že se za ní skrývá nákupní ráj. A v Českém míru se oba dva tábory vášnivě hádaly o něco, co Obama v kratičkém půlnočním telefonátu jako mávnutím prezidentského proutku zrušil. Kafka i Hašek by se podle nás náramně bavili, kdyby to mohli zažít,“ míní tvůrci. Stejně jako v Českém snu je štáb v několika scénách součástí situace: například když příslušníci Vojenské policie za pomocí hmatů a chvatů vyvádějí členy z vojenské zóny, nebo když zvukař prchá před trokaveckými honci, protože se bojí, aby jej v loveckém zápalu nepostřelili.

Základním popudem ke vzniku filmu bylo sledování nečekaně vyhraněných vášní - jak vehementně pro, tak ještě vehementněji proti – které propukly v lednu 2007, když Američané s radarem oficiálně oslovili českou vládu. „Okolo prázdnin už jsme to nevydrželi a začali točit. Paradoxně obě strany sporu velice přesvědčivě vyhrožovaly terorismem, či dokonce válkou, která zničí Česko - to je přeci téma jak hrom. Zalíbilo se nám to jako ideální námět na grotesku o demokracii,“ vysvětlují Vít a Filip. Film točili bezmála tři roky a střihali další rok. Celkem vzniklo 124 hodin hrubého materiálu. „Natočili jsme například pana Topolánka, jak se čepýří v Oválné pracovně, nebo napínavou partyzánskou válku o brdskou kótu 718 mezi policií a mírovými aktivisty, která vypadá jak boje ve Vietnamu. Nebo Ivana Martina Jirouse, jak se na jihlavském náměstí pere s aktivisty Ne základnám. Tohle vše v televizi nebylo,“ popisují konkrétní situace, ve kterých se ocitli.

16.5.2010 10:05:35 Redakce | rubrika - Filmová scéna

Časopis 20 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Festival Setkání Stretnutie 2024

Časopis 20 - sekce

DIVADLO

Zemřela herečka Simona Postlerová

Simona Postlerová (Zdroj: Divadlo na Vinohradech)

“Na jeviště jsem poprvé vstoupila v Národním divadle coby Hanička v Jiráskově LUCERNĚ” vzpomínala celý článek

další články...

HUDBA

Startuje nová celoplošná televize OK TV

Moderátoři OK TV

Na český mediální trh vstupuje nová celoplošná zábavně-lifestylová a hudební televizní stanice OK TV. Stanice celý článek

další články...