Scéna.cz 

Dekadence. Now!

Dekadence v současnosti je tématem rozsáhlého mezinárodního projektu, na němž se podílí Galerie Rudolfinum, Dům umění města Brna, Západočeská galerie v Plzni a Centrum současného umění DOX v Praze. Téměř paralelně od konce září organizuje každá z institucí výstavy, jejichž kurátory jsou Petr Vaňous (DOX a Západočeská galerie v Plzni) a známý odborník na středoevropský symbolismus a dekadenci Otto M. Urban (Galerie Rudolfinum, Dům umění Brno). Jeho výstava o české dekadenci „V barvách chorobných“ slavila úspěch doma i zahraničí a byla součástí naší prezentace v rámci českého předsednictví EU.

Za hranice krajnosti – Galerie Rudolfinum
Galerii Rudolfinum představí současné umělce a jejich díla z oblasti malby, plastiky, fotografie i videa v pěti hlavních kapitolách, jež na sebe plynule a logicky navazují a vytvářejí tak pomyslný uzavírající se kruh.
Autoportrét je ústředním tématem první kapitoly výstavy „Krajnost sebe: Bolest“. Byl prvním „hříchem“ umění, prvním pokusem o nabourání dominantního postavení uměleckého ideálu. Je zastoupen díly např. Matthewa Barneye, Genesis Breyer P-Orridge, Gilberta & George, Gottfrieda Helnweina a dalších.
Jedním z nejstarších témat zobrazování je vedle autoportrétu i erotika. V kapitole „Krajnost těla: Sex“ najdete témata jako pornografii, fetišismus či gay estetiku v dílech např. Wima Delvoye, Martin Gerboca, Jana van Oosta, Pierre et Gillese Joel-Petera Witkina atd.

Kapitola „Krajnost krásy: Pop“ se zabývá masovým uměnín, které má být zábavné a neprovokující. Hlavní populistické proudy hlásají jednoduché paušální soudy a dosahují stále silnějších pozic. Nacházejí stále větší potenciál v průměrnosti a stejnosti, pro které se odlišnost stává nebezpečnou – je vnímána jako ohrožení jakési abstraktní čistoty a jednolitosti, jako nabourání společenského a kulturního kánonu. (Boaz Arad, Gilbert & George, Alexander Kosolapov, David LaChapelle, Yasumasa Morimura, Terry Rodgers, Paolo Schmidlin, Mark Ther a další)

Rozšířením celé kapitoly je instalace s názvem POKOJ Č. 13 v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze, která naznačuje široké spektrum průniků dekadence rovněž např. do současné módy či designu. Nejde o představení všech umělců, kteří se ve své tvorbě nechávají dekadencí inspirovat. Kritériem výběru jsou přímé vazby vybraných děl k výstavě v Galerii Rudolfinum a taktéž příbuzná tematizace. (např. Ondřej Brody, David Černý, Erwin Olaf, Comenius Roethlisberger, Géza Szöllösi, Maciej Toporowicz).

V kapitole „Krajnost mysli: Šílenství“ jsou mapovány extrémní ponory do duchovních světů křesťanství, jeho různých herezí i magických kultů, které souvisí s přelomem milénia, kdy se rozšiřovaly nejrůznějších apokalyptické vize o zhroucení civilizace a blížící se zkáze světa. (David Bailey & Damien Hirst, Matthew Barney, Josef Bolf, Catherine Opie, Zhang Peng a další)

„Krajnost života: Smrt“ je název kapitoly, která pojednává o jednom z velkých tabu moderní společnosti, které postupně a nenápadně prostoupilo každodenní realitu, aby se následně stalo jednou z hlavních fascinací soudobého světa. (Steven Gregory, Keith Haring, Damien Hirst, Václav Jirásek, Robert Mapplethorpe, Jan van Oost, Ivan Pinkava, Joel-Peter Witkin)

Některá díla na této výstavě mohou šokovat. Galerie Rudolfinum důrazně doporučuje citlivým osobám a doprovodu dětí do 15ti let zvážit návštěvu výstavy! Dětem do 15ti let není na výstavu vstup povolen bez doprovodu rodičů.

Výstava v pražské Galerii Rudolfinum potrvá od 30. září do 2. ledna příštího roku.

Joel-Peter Witkin – Dům umění Brno
Brněnský Dům umění uvede poprvé v České republice tvorbu fotografa Joela-Petera Witkina, která nemalou měrou přispívá k tomu, že se v posledních letech v souvislosti s výtvarným umění stále více objevují pojmy dekadence a dekadentní. Joel-Peter Witkin (nar. 1939 v Brooklynu) patří již od konce sedmdesátých let 20. století k předním představitelům světové fotografie. Jeho instalované černobílé fotografie jsou součástí významných světových sbírek. Ve své tvorbě se věnuje především zátiší a portrétu. Jeho díla představují osobitý pohled na současný svět, často pracuje s odkazy na náboženská témata (Ukřižování, světci atd.), stejně jako na klasická díla světového malířství (Francisco Goya, Odilon Redon, Juan Miró, Hieronymus Bosch atd). Svou tvorbou ovlivnil celou řadu dalších umělců (Erwin Olaf, Jake and Dinos Chapman, u nás např. Ivan Pinkava, Václav Jirásek atd.) i hudebníků (Diamanda Galás, Trent Reznor-NIN atd.).
Výstava Joela-Petera Witkina ve výstavních prostorách Domu umění města Brna ukazuje dílo tohoto umělce v celém spektru jeho tvorby a koná se od 1. října do 28. listopadu.

Gilbert+George: Cesty 1972 – 1992 – DOX Praha
Výstava představuje českému publiku uznávanou dvojici Gilbert & George jejich šesti uměleckými díly, vytvořenými v letech 1972 až 1992. Umělci, kteří prosluli počátkem sedmdesátých let specifickým druhem performance nazývaným „živé sochy“, jsou dnes spojováni s barevnými fotografiemi sestavovanými v pravidelném rastru do větších formátů. Jejich tvorba, často obsahující kontroverzní témata, měla velký vliv na generaci umělců osmdesátých a devadesátých let, tj. období, které pokrývá tato výstava. Podtitul výstavy Cesty je odvozen od největšího díla (253 × 639 cm) prezentovaného v centru DOX, které je k vidění v horní galerii věžního prostoru určeného pro speciální projekty, jako například instalace typu site-specific nebo jiná velkoformátová výtvarná díla. Britskou uměleckou dvojici Gilbert & George tvoří Gilbert Proesch, narozený roku 1943 v San Martinu v Itálii, a George Passmore, narozený roku 1942 v Plymouthu v Anglii. Seznámili se při studiu sochařství na St. Martins School of Art v Londýně v roce 1967. Od té doby jsou životními i uměleckými partnery.
Charakteristickým rysem jejich performancí byla od počátku prezentace momentů a situací každodenního života, které nazývali živoucími sochami a dokumentovali pomocí fotografie, případně filmu a videa. Později Gilbert & George rozvinuli svou práci s fotografií tím, že zvětšeniny začali kolorovat jasnými primárními barvami a sestavovat do větších souborů v pravidelných sítích. Ve své práci často volí témata narušující společenská tabu, která čerpají z prostředí londýnského East Endu, kde Gilbert & George žijí a tvoří. Dvojice je nositelem řady ocenění včetně prestižní britské Turner Prize (1986). Roku 2005 zastupovali Velkou Británii na Benátském bienále, roku 2007 Tate Modern uspořádala jejich retrospektivní výstavu.
Výstava v Centru současného umění DOX v Praze se uskuteční od 7. října do 2. ledna příštího roku.

Ještě místo – Pustá zem, Ivan Pinkava, Josef Bolf

Západočeská galerie v Plzni
Projekt Ještě místo – Pustá zem představuje dva autory, jejichž dílo prolínají společné rysy. Oba se koncentrují na postižení citlivých momentů lidské zkušenosti. Klíčovou roli zde hrají otázky zrození, zraňování a smrti. Jejich význam pro vývoj a formování vědomí je podržen a rozvinut do mnoha situačních rovin a obsahových faset. U každého z umělců je téma vyvíjeno v jiném výrazovém médiu. Ivan Pinkava prověřuje smysl lidské dočasnosti prostřednictvím černobílé fotografie, Josef Bolf nalézá pro introspekci odpovídající médium v kresbě a ve vytváření obrazu. Jak na fotografiích, tak v obrazech se setkáváme s vědomě stylizovaným světem, který se zdá být hermeticky uzavřený. Neprodyšnost a důsledná sevřenost výjevu nutí diváka ke koncentrované pozornosti. Jsme tu prostřednictvím autorské a kurátorské režie nekompromisně konfrontováni se smrtelností, která se týká nás všech.
Výstava v Západočeské galerii v Plzni je otevřena od 6. října do 2. února příštího roku.