Scéna.cz 

Můj pradědeček Čingischán

Záměrem a cílem filmu je poukázat na skutečnost, vyplývající ze samé polohy našeho území a dějinných zvratů, totiž že většina českých rodin má někde v minulosti nějakého předka, který přišel odjinud /nebo tudy jenom prošel/, patřil k jinému etniku, jiné kultuře, mluvil jiným jazykem a vypadal "úplně" jinak. A nastavit tak zrcadlo v určité části společnosti stále populárnějšímu nacionalismu, často se skrývajícímu za pojem vlastenectví a zrelativizovat obsah hesel "Čechy Čechům", pryč s cizinci atd..
V dokumentu vystupují lidé, jejichž kořeny sahají téměř do všech koutů Evropy, někde se dají tušit i nekonečné pláně jiných kontinentů.

Dokument autorské dvojice Pavla Frýdlová - Nenad Djapić dokazuje nesmyslnost extrémistických pokřiků typu "Čechy Čechům!". Genetik Daniel Vaněk polemizuje s absurdními představami o takzvané "etnické čistotě." V jedné z nejsilnějších pasáží filmu vzpomíná na odkrývání masových hrobů v Bosně a na identifikaci zmasakrovaných obětí. "S každým člověkem, kterého zabili, zabili kousek sebe," říká Vaněk a názorně vysvětluje, jak je běžná populace geneticky promíchaná. Stejné téma objasňuje historička Dana Musilová.
Film je kolektivním portrétem několika lidí s cizokrajnými kořeny, kteří se etablovali v Česku a vysvětlují svůj prapůvod. Sochař Hugo Demartini vzpomíná na italské předky, kteří se věnovali stavbě krbů a komínů. Polemizuje s pojmem "české baroko" a propaguje vhodnější označení "baroko v Čechách". Další pasáž se odehrává v moravské vesnici Čejč, jejíž obyvatelé jsou prapotomky francouzských kolonistů. Jinou protagonistkou filmu je bývalá topmodelka Kamila Brenková, jež působila v USA, věnuje se výuce jógy a má prapředky rusínského původu.
Petr Fletscher vzpomíná na svého anglického pradědečka, který se v Čechách proslavil jako žokej. Advokát Petr Vacek vypráví o své samorostlé babičce, jež pocházela z rodu donských kozáků a vychovala jeho postiženého bratra. Dalším zosobněním užitečné migrace je Androniki Podlahová, jejíž matka se k nám kdysi přistěhovala z Řecka. Český manžel dotyčné ženy uvádí zajímavé podrobnosti o balkánské mentalitě. Na své italské kořeny poukazuje tanečnice Marie Kříženecká, jejíž prapředek byl zakladatelem české kinematografie.
Dokumentární koláž, rámovaná pohádkou o Čingischánovi, polemizuje se zaslepeným nacionalismem. Ukazuje škodlivost "rasových teorií" i omezenost xenofobních postojů. Fandí soužití různorodých etnik i snaze o poznávání individuálních kořenů. Ukazuje, jak koexistence lidí s rozličnými kořeny obohacuje kulturu, historické povědomí i každodenní mezilidské vztahy.
Vysílání: 24.3., 20.20 hod., ČT2.