Scéna.cz 

Boskovice 2014 – výtvarné umění

Jako každý rok i letos budou nedílnou součástí festivalového programu v Boskovicích výstavy. Kromě Muzea Boskovicka tentokrát návštěvníky zavedou do prostor Panského dvora, do kina Panorama a také do čerstvě otevřeného Obecního židovského domu, zrekonstruovaného v rámci projektu Revitalizace židovských památek v České republice – 10 hvězd. Všechny festivalové výstavy zahájí kurátorka Helena Musilová ve čtvrtek 10. července 2014 v 16.00 v Muzeu Boskovicka na vernisáži s hudebním doprovodem dua Bellevue. S autory fotografií projektu Pamětihodná místa, studenty katedry fotografie FAMU, a Jaroslavem Bártou se návštěvníci mohou setkat v pátek 11. července ve 13.00 přímo v arkádách panského dvora. Muzeum Boskovicka, hlavní výstavní sály.

Antonín Střížek: Barevná výstava (10. 7.–17. 8. 2014)
Cílem výstav doprovázejících festival je představit festivalovému publiku vizuální umělce, kteří inovativním způsobem řeší aktuální témata a používají různá média. Do tohoto konceptu zapadá tvorba Antonína Střížka, který patří ke klíčovým výtvarníkům v Česku, obecněji i ve středoevropském prostoru. Je znám jako bytostný malíř, vytvářející na dnešní dobu nečekaně barevné, harmonizované, dá se říci krásné obrazy (i když slovo krásný se ve slovníku současného umění vyskytuje málokdy). Impulzem pro vznik maleb jsou nejrůznější, často velmi prosté věci – město (převážně Praha), zátiší, nalezené či vlastní fotografie, konkrétní osobní prožitek, atmosféra, biblický příběh...; to vše přetavené do obecnější, nadčasové roviny.
Vedle finálního výsledku je pro Střížkovu tvorbu důležitý i vlastní proces malby, postupné ohledání důvěrně známých věcí pomocí barvy a linie; jakoby si autor pomocí malování upevňoval víru v to, že běžné věci existují a mají smysl. Obraz je budován s důslednou promyšleností, se snahou o harmonii všech částí díla. Střížek k tomu dodává, že řadu věcí si je možné rozmyslet dopředu, ale až při vlastní práci jednotlivé prvky spolu začínají navzájem pracovat, a jejich vzájemné působení je potřeba vnímat a dále rozvíjet.
V Boskovicích Antonín Střížek představuje práce z posledních let, oleje a akvarely, a také fotografie, které sice slouží někdy jako „zdrojový“ materiál, ale zároveň jsou samostatnými uměleckými díly.

Ján Triaška (10. 7.–17. 8. 2014)
Prostor Arkády Muzea Boskovicka je tradičně věnován autorovi mladší generace. Práce Jána Triašky se nedají shrnout pod klasické žánrové označení (malba, plastika, video...), naopak, volně a svobodně se mezi nimi pohybuje. Po formální stránce zajímavým způsobem propojuje klasickou a digitální tvorbu.
Ve svých dílech si Ján Triaška pohrává s dobovými odkazy, schopností číst a interpretovat vizuální obrazy, a s nenápadnou reflexí proměny soudobé společnosti. Do svých prací vkládá celou řadu intermediálních odkazů, často i s prvky jemné ironie – ač Triaška ve středoevropském prostoru naprosto zdomácněl, bytí odjinud mu dává stále možnost uvolňujícího nadhledu. V Boskovicích budou vystaveny kresby ze souboru Family Album, dokládající autorovu bravurní kreslířskou techniku. Netradiční materiál, který byl použit, káva, může být čten v širokém významovém i interpretačním kontextu.

Pamětihodná místa (Panský dvůr 10. 7.–31. 8. 2014)
fotografický projekt Katedry fotografie FAMU, vedený Jaroslavem Bártou
Již tradičně se v Boskovicích představuje výsledek dlouhodobého projektu Katedry fotografie FAMU v Praze, reflektující dlouhodobé změny, které se odehrávají na našem území a které způsobily násilné proměny ve společnosti. Ať to byly rezidua komunismu (pomníky, stavby, ale i stereotypy v chování a uvažování – projekt Konzervy komunismu), či Paměť místa reflektující dlouhodobé spolupůsobení krajiny a lidí, kteří ji užívají a podobně.
Současný projekt s názvem Pamětihodná místa je koncipovaný jako určitá reflexe naší národní identity a na fotografiích studentů představuje stručnou kroniku tragických událostí českých dějin od roku 1918 do roku 1968. Současný vzhled míst (Duchcov, Ležáky, Dobronín, Postoloprty, Číhošť, Jáchymov aj.), spojených s násilnou smrtí, se smutnými událostmi, které jsou odrazem tehdejší společenské a především politické situace, dokládá, jaký je náš vztah k této historii, a tím pádem je i zprávou o stavu společnosti dnešní. Projekt Jaroslava Bárty s fotografiemi studentů Marie Dvořákové, Lali Laytadze, Jana Maštery, Petra Pustiny, Jakuba Podlesného a Zuzany Tomkové. Obecní židovský dům 10. 7.–13. 7. 12 izraelských kmenů Práce studentů výtvarného kurzu Ivy Vodrážkové v ZUŠ Petřiny. Izraelské kmeny jsou podle tradičního biblického podání kmeny, které vzešly z potomků patriarchy Jákoba, jehož druhé jméno bylo Izrael („Zápasící s Bohem“, „Bůh zápasí“). Jákob měl 12 synů, kteří jsou považováni za praotce jednotlivých 12 kmenů izraelského národa. Jejich jména jsou podle pořadí narození: Rúben, Šimeon, Lévi, Juda, Dan, Neftalí, Gád, Ašer, Isachar, Zabulon, Josef, Benjamín. Rozdělení Izraele do 12 kmenů je standardní a tradiční, avšak je obtížné stanovit, jak se tyto kmeny původně jmenovaly a kolik jich bylo. Z celku Starého zákona je zřejmé, že počet 12 je spíše symbolický, neboť vždy, když se vypočítávají jména kmenů, nalezneme trochu odlišný seznam. Kino Panorama 10. 7.–27. 7. 2014 Věra Chytilová: filmové plakáty Výstava prezentuje autorské plakáty od československých výtvarníků k filmům Věry Chytilové. Kolekce plakátů je zapůjčena ze sbírky filmové galanterie Terryho ponožky. Výstavu je možné zhlédnou po dobu festivalu v přísálí kina Boskovice.