Scéna.cz 

Otevři zahradu rajskou - benediktini v srdci Evropy 800 - 1300

Slova modlitby opata Sugera ze Saint Denis Otevři zahradu rajskou rozevírají brány imaginárního kláštera, v nějž se proměnily výstavní prostory Valdštejnské jízdárny. Obsadila je dlouho avizovaná a očekávaná výstava věnovaná benediktinům, kteří se podstatně zasloužili o zprostředkování a transformaci antické civilizace a ovlivnili podobu středověké Evropy.
Výstava vzešlá jako jeden z výstupů několikaletého badatelského projektu a realizovaná Národní galerií, Akademií věd a Univerzitou Karlovou za spolupráce s dalšími institucemi - Národním muzeem, Národní knihovnou, Metropolitní kapitulou u sv. Víta a Správou Pražského hradu se zaměřuje na působení benediktinů časově v období zhruba od roku 800 až 1300 - od Karla Velikého po ranou gotiku a prostorově na "srdce Evropy".

Pod heslem "Ora et labora" - modli se a pracuj - vznikaly kláštery, které se stávaly modelem kamenné architektury nově se rodících měst a chápané ve středověké symbolice jako "rajské zahrady". Ideovým jádrem nové výstavy je proto návrh plánu ideální podoby kláštera, kterým vstoupili mniši v St. Gallen do diskuze o reformě řeholního života podnícené Karlem Velikým.
Příchozí vítá socha sv. Benedikta a zve je do "chrámové lodi" tvořené dvěma řadami černých výstavních panelů, sbíhajících se nepatrně do úběžníku a vedoucích k "oltáři". Zde se nacházejí obzvláště předměty související s liturgií, mnohé z nich mimořádné hodnoty. Např. relikviářový kříž z kláštera ve Zwiefalten vedle roudnického kříže z lobkowiczské sbírky, oba patrně stejné provenience. Ze Zwiefaltenu pochází také staurotéka - relikviář s ostatky sv. Kříže z Palestiny (přelom 11. a 12. století, upravovaný ve Švábsku). K pokladu svatojiřských benediktinek patří s velkou nádherou vyzdobené ostatkové desky - plenáře - z majetku strahovských premonstrátů.
V místě "oltáře" se skví dvě textilní vyšívaná antependia - jedno z Chebu a druhé z Rupertsbergu u Bingen, na němž je i postava sv. Hildegardy, mezi nimi nejstarší polský zlatý pohár s paténou z kláštera Tyniec u Krakova. Po cestě stojí za pozornost mimo jiné i jeden z nejstarších dochovaných zvonů v Evropě z 9. století z Kolína nad Rýnem, "Saufang" ještě ne litý.
Jeden z organizátorů, profesor Petr Sommer, ale doporučuje návštěvníkům, aby nejdříve prošli "klášterní klauzurou". Na plánu ze St. Gallen (faksimile) zahrnuje nejrůznější prostory pro život mnišské komunity - dormitáře - ložnice, refektáře - jídelny, kuchyně, vinné a pivní sklepy, šatny, nemocnici, dílny, skriptoria - písárny, ale i lázně a záchody. Některé z nich byly schématicky "přeneseny" do Valdštejnské jízdárny ve formě deseti menších sekcí v "ochozu lodě". Také mezi předměty každodenního provozu jsou mnohé neobvyklé a vzácné - např. snad jediný dochovaný slonovinový pohárek na inkoust ze skriptoria, společně s pouzdrem na psací potřeby, zahřívací jablko - okrouhlý předmět, do nějž se kladly horké kaménky nebo uhlíky, dřevěné a keramické nádoby, astrolabium na určování času, textilie - např. fragmenty boty biskupa Šebíře z 11. století z Pražského hradu, předměty spojené s úctou ke světcům - rukavice a hřeben sv. Vojtěcha, látky z hrobu sv. Ludmily - např. lněná látka a vyšívaná látka se svastikami z 10. století.
V obou oddílech jsou zastoupeny rukopisy. Mezi nimi kraluje bez pochyb nejstarší dochovaný zápis Benediktovy řehole z roku 817, třetí opis zhotovený podle původního zápisu z Monte Cassina, který shořel v roce 886. Prozatím jako faksimile Vyšehradský kodex a Pasionál abatyše Kunhuty, avšak Národní knihovna chystá velkorysé gesto a ve dnech 20. ledna až 9. února bude vystaven svatojiřský pasionál v originále a na jediný den - 31. ledna 2015- také pravý Vyšehradský kodex!
Výstava zahrnuje vedle věcí již uvedených další sochařská díla, architektonické články, kovářské a řezbářské práce, mince, dokumenty atd. Celkem na 250 exponátů zapůjčených od nás a ze šesti jiných zemí. Převážná část se octla na našem území poprvé, některé dokonce poprvé jako výstavní objekty a hlavní kurátor Vít Vlnas upozorňuje, že soubor podobného složení je možné vidět právě jenom zde.
Výstavu dotvářejí hutné, zasvěcené texty, ovšem někdy se zdá, že po souvislostech a důvodech je třeba pátrat a ani četba popisek v "klášterním příšeří" není bez nesnází. Procházka virtuálním klášterem je nejnápadnějším výsledkem práce badatelů, důležité pro odborníky jsou ale i publikace - pětisetstránkový katalog, pod nímž je podepsáno 55 autorů, sborník Katolické teologické fakulty UK Ora et labora a kniha Benediktinské kláštery v Evropě a jejich kultura. Pro širokou veřejnost pak Průvodce výstavou, pro děti pracovní sešit a z produkce České televize dokument o Vyšehradském kodexu, vysílaný 12. listopadu na ČT Art.
Z pestrého doprovodného programu - komentovaných prohlídek pro všechny kategorie, výtvarných dílen, exkurzí a pod. bude jistě atraktivní cyklus přednášek, na úvod 27. listopadu - na téma benediktýnských klášterů.
Na shlédnutí mimořádných uměleckých děl, pozoruhodných produktů uměleckého řemesla i předmětů běžného života (nejen) z dílen benediktinů mají zájemci více než tři měsíce - výstava Otevři zahradu rajskou ve Valdštejnské jízdárně potrvá do 15. března 2015 a s naprostou jistotou nebude prodloužena.