Scéna.cz 

Kino art: Hvězdy Velkého vozu a Pohrdání

Hvězdy Velkého vozu
Dramatický obraz rodinných vztahů poznamenaných rasovou perzekucí válečných let. Italský film v hlavní roli s Claudií Cardinalovou, která v těchto dnech slaví významné životní jubileum (1965). Hrají: C. Cardinalová, J. Sorel, R. Ricci a další. Režie Luchino Visconti. K tématu fašistické minulosti Itálie se Luchino Visconti vrátil svým filmem z roku 1965 Hvězdy Velkého vozu. Claudia Cardinalová v něm ztělesnila postavu mladé italské židovky žijící v USA, která přijíždí navštívit svou starou vlast. Stále hlouběji a s větší beznadějí se však zaplétá do sítě vzpomínek a podivných intrik, z nichž jen těžce nachází cestu zpátky. Vedle tématu fašismu stojí v popředí Viscontiho filmu stejně jako v jeho předchozích dílech příběh rodiny a jejího rozkladu, rozpadávající se vztahy mezi jejími jednotlivými členy. I přes nejvyšší ocenění na MFF v Benátkách v roce 1965 se toto psychologické drama setkalo s rozpačitým přijetím kritiky, která na něj nereagovala s obvyklým nadšením. Vytýkala mu značnou vyumělkovanost, zradu realismu a příklon k dekadenci, vadilo jí i nejednoznačné vyznění. Na druhé straně ji upoutaly herecké výkony Claudie Cardinalové v roli Sandry, Jeana Sorela, který ztělesnil jejího bratra, a Michaela Craiga jako jejího manžela. Významnou roli ve filmu sehrálo i prostředí starého etruského města Volterry, do jehož rámce je příběh zasazen, a hudba Césara Francka, která dokresluje celkovou dramatickou atmosféru.
Vysílání: 17.4., 21.15 hod., ČT art, Kino Art… Claudia Cardinalová – 80 let

Pohrdání
Brigitte Bardotová a Michel Piccoli v hlavních rolích volné adaptace slavného románu Alberta Moravii. Francouzsko-italský film (1963). Dále hrají: J. Palance, F. Lang, G. Mollová, J.-L. Godard a další. Scénář a režie Jean-Luc Godard (V původním znění s titulky). Jean-Luc Godard, nezaměnitelná osobnost světové kinematografie, oslaví v letošním roce neuvěřitelné třiaosmdesáté narozeniny. Jak je vidět, stárne i francouzská Nová vlna, čas už ji dávno začal nemilosrdně prověřovat. Godardova cesta k filmu byla vcelku přímá. Začal sice studovat etnologii na Sorbonně, ale seznámil se s Andrém Bazinem, Francoisem Truffautem, Ericem Rohmerem a Jacquesem Rivettem. Píše filmové kritiky a v roce 1959 debutuje filmem U konce s dechem, jenž se stal jedním z nejslavnějších filmů všech dob. V šedesátých letech je Godard snad nejproduktivnějším mladým režisérem a zároveň patří k nejradikálnějším tvůrcům Nové vlny. Ve svých filmech nechává zaznít své politické postoje, a ani postupem doby neustupuje a neslevuje ze svých uměleckých i osobních postojů a názorů. Jen mimořádně nesáhl Godard ve filmu Pohrdání po vlastní látce a natočil adaptaci stejnojmenného románu italského spisovatele Alberta Moravii. Děj je poměrně jednoduchý: francouzský spisovatel a scénárista Paul Javal pracuje na zakázce pro velké italské studio. Uprostřed práce začne pochybovat, zda se nezaprodal, nezpronevěřil svým uměleckým ambicím a ideálům, které s ním do jisté míry sdílí i jeho žena. Ta začne svým manželem postupně pohrdat. Každá z postav, ať je to spisovatel (Michel Piccoli), režisér (ztvárněný legendou němého filmu Fritzem Langem), producent (americký herec Jack Palance), či symbol krásy a zároveň zbožňovaná ikona (Brigitte Bardotová) reprezentují filmový svět a filmové umění z mnoha hledisek, úhlů pohledů jako zamyšlení nejen nad filmovým průmyslem jako takovým, ale také nad postavením scenáristy a režiséra, jejich vnitřního světa, emocí a příběhů, které vytvářejí a do jisté míry i žijí. Godard se navrací k archetypům umění – antice, v zemi, kde vznikla, k Vergiliovi a Homérovi, tuto „filmovou antiku“ zde reprezentuje Fritz Lang, jenž hraje sám sebe. Režisér, stejně jako spisovatel, musí vzdorovat síle peněz, což mnohdy znamená nahlédnout do nitra sebe sama.
Vysílání: 21.4., 23.50 hod., ČT art