Scéna.cz 

Výtvarné tipy 27. týden

Štíty království českého (10/10) - Pomíjivá sláva světa
Středověké hrady sloužily zejména k obraně našeho území. Jaký byl však život našich předků sevřený v jejich opevnění? (2008). Režie R. Sedláček. Ze sedmi Homérových divů světa se nedochovala ani polovina. Kromě pyramid ani pořádně netušíme, jak všechny divy konkrétně vypadaly. V co se proměnily naše pilíře království českého? Nebo lépe: V co jsme je nechali proměnit my? Během uplynulých devíti dílů jsme viděli hodně, sami jsme si zrekonstruovali dobré tři desítky důležitých hradů. Tentokrát nebudeme přes naše animace rekonstruovat nic, ale projdeme se galerií rekonstrukcí, konzervací, přestaveb, devastací, rozebrání i rozkradení hradů přímo v krajině.
Vysílání: 09.7., 14.45 hod., ČT2

Příběh Prométhea
Plastika sochaře Norberta Frýdeckého připravila svému autorovi dvojí hořké rozčarování (1995). Režie O. Olejár. V polovině sedmdesátých let zvítězil sochař Václav Frýdecký v konkurzu na sochařskou výzdobu nové budovy transitního plynovodu v Praze. Socha Prométhea byla osazena na své místo, ale těsně před slavnostním odhalením zmizela. Nevyhovovala totiž ideologicky jako symbol lidské pochodně, a tak byla dlouhá léta deponována v jednom z podnikových skladů v Kouřimi. V říjnu 1990 byla za účasti prezidenta slavnostně předána budova vokovické "Sorbonny" Fakultě tělesné výchovy a sportu UK. Tuto příležitost provázelo odhalení sochy Člověk s ohněm, o níž se pořadatelé mylně domnívali, že autorem je Olbram Zoubek. Přitom se ve skutečnosti jednalo o sochu Prométhea a ani jeden ze zmíněných sochařů o celé akci nevěděl. Václav Frýdecký se navíc s novým umístěným sochy nikdy neztotožnil.
Vysílání: 08.7., 09.10 hod., ČT3
Opakování: 08.7., ČT3

Po Karlově mostě s prof. Františkem Dvořákem
Zastavení na Malé Straně (2002). Kamera a režie J. Hojtaš. I v dnešním díle se s panem profesorem Dvořákem projdeme po bezprostředním okolí Karlova mostu na malostranském břehu. Za zastavení stojí kostel Panny Marie pod řetězem, který v první polovině 12. století založil řád maltézských rytířů. V listopadu 1419 vtrhli na Malou Stranu husité a vše zničili a vypálili. V místě bývalého kněžiště později vznikl barokní kostel, jehož největší cenností je obraz Karla Škréty, který se vyrovná dílům slavného Tiziana. Naše kroky se pak vrátí opět na Kampu, kde si prohlédneme Sovovy mlýny, jež původně nesly jméno Soví. Díky entusiasmu a "zaťatosti" si významná sběratelka uměleckých děl Meda Mládková prosadila svůj sen a v budově mlýna vytvořila jedno z nejkrásnějších muzeí moderního umění.
Vysílání: 07.7., 09.55 hod., ČT3
Opakování: 10.7., ČT3

Po Karlově mostě s prof. Františkem Dvořákem
Závěrečné zastavení a vyznání jedné z nejpozoruhodnějších středověkých staveb (2002). Kamera a režie J. Hojtaš. V posledním dílu tohoto cyklu se s profesorem Dvořákem vrátíme zpátky na Karlův most a zastavíme se u jediného sousoší, které zde bylo umístěno ve 20. století, respektive v r. 1928. Jedná se o Cyrila a Metoděje sochaře Karla Dvořáka, kterého náš průvodce osobně poznal. Dosud velkou neznámou je i hlava "Bradáče", jakýsi vodoměr Vltavy. Hlava byla několikrát přemístěna. Zda se jedná o pozůstatek výzdoby Juditina mostu či keltskou plastiku – jakési ochranné božstvo – se už asi nikdy nedozvíme.
Vysílání: 08.7., 09.55 hod., ČT3
Opakování: 11.7., ČT3

Prof. Václav Holzknecht vypravuje - O pražských hudebních sochách
O podivuhodném přístupu hlavního města k pražským pomníkům, především hudebních velikánů hovoří legendární hudební popularizátor (1987). Kamera V. Tůma a F. Černý. Režie J. Bonaventura. Hudební popularizátor Václav Holzknecht (*2. 5. 1904 – †13. 8. 1988) v tomto archivním pořadu hovoří o situaci na konci osmdesátých let minulého století. Od té doby se mnohé změnilo k lepšímu (Dvořákova socha stojí před Rudolfinem), i když čeští hudební velikáni mezinárodního významu jsou stále odsunuti na druhou kolej. Smetanova sedící socha je překryta vrbou, Josef Suk, jako by vůbec nebyl a obdobně je na tom Bohuslav Martinů. Přes skromné rodinné zázemí dokončil Václav Holzknecht úspěšně práva a během svého vysokoškolského studia dokázal ještě souběžně absolvovat hru na klavír na Pražské konzervatoři. Absolventský koncert měl v červenci 1928, již jako doktor práv (promoce proběhla týž den dopoledne). Pak pracoval na ministerstvu financí, hudbě a koncertům se mohl věnovat pouze po večerech a nedělích. Přesto byla jeho hudební aktivita široká a obdivuhodná. V roce 1942 nastoupil jako profesor na Pražskou konzervatoř a po půl roce byl zvolen jejím ředitelem. Konzervatoř vedl po tři desítky let. Poté krátce působil ve funkcích ředitele a dramaturga Opery Národního divadla v Praze. Celkem šestnáct let pracoval ve výboru hudebního festivalu Pražské jaro coby jeho předseda, pravidelně také zasedal v porotách různých mezinárodních hudebních soutěží. Předsedal také Společnosti Bohuslava Martinů. O hudbě a jejích interpretech napsal řadu knih. Hudbu také velmi často propagoval v rozhlasu i v televizi (pořady Obrazy z dějin české hudby a Prof. Václav Holzknecht vypravuje). Jeho vzpomínky též vyšly v roce 1982 na gramofonové desce. Talent, rozsah znalostí a odborná autorita Václava Holzknechta byly po celý život neobyčejné. Duševní sílu si zachovával do posledních dnů. Je pohřben na pražských Olšanských hřbitovech.
Vysílání: 09.7., 08.30 hod., ČT3
Opakování: 09.7., ČT3

Západočeská galerie v Plzni
Budova plzeňských Masných krámů se stala domovem jedinečných uměleckých děl (2004). Režie P. Kudela. Západočeská galerie, založená v roce 1954, sídlí v domě, který měl být původně zbourán. Téměř náhodně se však objevila jeho nevyčíslitelná historická hodnota, a instituce tím získala vskutku unikátní prostor. Dnes galerie působí i v dalších dvou historických domech v centru Plzně a ve stálé expozici představuje hodnotnou sbírku českého umění 19. a počátku 20. století, po Národní galerii nejvýznamnější soubor tohoto období. Obdivovat zde můžeme obrazy Karla Purkyně, Mikoláše Alše, Antonína Slavíčka či Emila Filly.
Vysílání: 11.7., 12.55 hod., ČT3
Opakování: 14.7., ČT3

Villa Medici
Portrét Francouzské akademie umění v Římě. Dokument ARTE. Zahlédnete ji z každičké vyvýšeniny města. Římskou krajinu si bez ní nelze představit: Villa Medici. Přímo na místě najdeme vyryta do kamene tato slova: „Académie Nationale de France". Ihned u vchodu čeká první indicie: socha Ludvíka XIV. Právě na jeho popud byla před více než tři sta padesáti lety Francouzská akademie v Římě založena. Abychom si připomněli, co Krále Slunce motivovalo, zajdeme do Národního archivu. Uprostřed dřevěného obložení a tisíců beden jsme objevili originální dokument z 11. února 1666. Jsou v něm definovány stanovy nové instituce. Ludvík XIV. a jeho ministr Jean Batiste Colbert založí v Římě uměleckou akademii. Proč v Římě? Protože je to město, v němž se nachází největší počet starověkých památek a antika je v té době považována za osnovu všeho umění.
Vysílání: 05.7., 23.20 hod., ČT art
Opakování: 08.7., ČT art