Scéna.cz 

František Nepil

Český spisovatel, autor vlídných, humorně laděných textů v krásné češtině si získal popularitu zvláště pravidelné celoroční cykly rozhlasových fejetonů, které také sám interpretoval (Dobré a ještě lepší jitro, Moje země). Jeho charakteristický hlas je nezapomenutelný… V těchto dnech vzpomínáme 10 let od jeho smrti.
Pocházel ze zednické rodiny, dětství strávil ve Svatém Janě pod Skalou a v trampské osadě Výbrnice u Nižboru (1932 – 1937), kde byl jeho otec správcem. Po studiích na Obchodní akademii v Berouně, a poté v pražském Karlíně pracoval jako propagační referent různých podniků. Roku 1969 se stal redaktorem redakce vysílání pro děti Čs. rozhlasu, o tři roky později zůstal na volné noze, ale rozhlas nikdy neopustil.
Pravidelně tu předčítal své fejetony, později vydané knižně: Dobré a ještě lepší jitro (1985), Malý atlas mého srdce (1991), Dobrou a ještě lepší neděli (1992) aj., které se týkaly většinou obyčejných lidských osudů a mezilidských vztahů. Právě v nich mohl uplatnit svůj mimořádný vypravěčský talent, humorný nadhled a excelentní znalost češtiny.

Vedle řady rozhlasových humoristických scének a povídek je autorem her Noc a skála (1978) a Oldřiška (1994), dále několika set humorných propagačních relací, uváděných od 1964 v Čs. rozhlase dvojicí Jan Werich – Miroslav Horníček.
V 70. letech napsal tři desítky textů k dětským scénkám dvojice Spejbl a Hurvínek, ve večerním pořadu Dobrý večer, děti připravoval texty pro postavičku Makového mužíčka. Podle jeho pohádkových námětů byly natočeny cykly večerníčků Makový mužíček, Domeček u tří koťátek, Kouzelník Žito, Naschválníčci. Na zvukových nosičích vyšlo v různých vydavatelstvích více než 70 záznamů dramatizací Nepilových pohádek, literárně hudebních pásem, rozhlasových relací a četby z jeho knih, některé v přednesu autora: Dobré a ještě lepší jitro, Střevíce z lýčí, Tělověda pro dorostence, Má stoletá láska Sparta.

V šedesátých letech si pořídil domek ve Stradonicích, kde trávil mnoho času a napsal zde většinu svých knih. Právě slastem a strastem chalupaření věnoval jeden svůj titul, který získal velkou oblibu mezi čtenáři – Jak se dělá chalupa (poprvé 1968). Ale i další knihy byly inspirovány venkovskou krajinou – Střevíce z lýčí (1982), Kněžnin prsten (1990).

František Nepil zemřel 8. 9. 1995 v Praze a je pohřben na stradonickém hřbitově.