Scéna.cz 

Josef Bergler a grafika v Praze 1800 –1830

Muzeum umění Olomouc – Arcidiecézní muzeum Olomouc, Galerie, Václavské náměstí 3, připravilo výstavu Josef Bergler a grafika v Praze 1800 –1830, která potrvá až do 24. srpna 2008.

Ilustrace Bible, antickou mytologii, novoročenky, ale také vizitky nebo karikatury. Všechna tato témata najdete na výstavě Josef Bergler a grafika v Praze 1800 – 1830. Výběr z grafické tvorby prvního ředitele pražské Akademie a jeho žáků je sestaven ze soukromé sbírky Patrika Šimona a má skutečně reprezentativní charakter. Uznávaný sběratel do Olomouce zapůjčil více než 120 děl, především leptů, mědirytů a perokreseb. Výstavu doprovází obsáhlá, více než čtyřsetstránková publikace.

Josef Bergler (1753–1829) se narodil v Salcburku, působil v Itálii a Pasově a nakonec se stal respektovanou autoritou umění v Praze. „Byl zejména nadaným kreslířem i všestranným návrhářem. S Berglerem a zřízením Akademie se obohatilo dosavadní spektrum grafické tvorby, která se navíc doslova povznesla na novou úroveň,“ upozornil sběratel a autor koncepce výstavy Patrik Šimon.

„Grafika počátku devatenáctého století byla v Praze nejzajímavější odezvou na výrazné proměny doby, místa a společnosti. Její půvab, experimentování a kvalita odpovídají jak všeobecnému rozkvětu grafických technik, tak specifickému a intenzivnímu rozvoji knižní a sběratelské kultury v Čechách. A do této kultury se Bergler významně zapsal,“ uvedl historik umění Roman Prahl, který odborné zpracování tvorby Berglera a jeho žáků inicioval na Karlově univerzitě již v polovině 90. let. „Umělecká grafika se stala součástí komunikace v měnící se společnosti nebo také uměleckým komentářem této komunikace. Díky své finanční dostupnosti byla významným demokratickým šiřitelem dobových idejí. V dnešním měřítku dějin umění nabývá grafika Berglerovy doby nové světlo. Ještě nedávno byla odsuzovaná pro rozmanitost a jistou eklektičnost obsahu, což se dnes nakonec jeví jako přednost předstupující jako prvek předmoderní identity avantgard dvacátého století,“ doplnil Šimon.

Výstava v Arcidiecézním muzeu podle Šimona ukazuje rozmanité polohy kreslířského umění Josefa Berglera v přímých či nepřímých zpětných vazbách na grafiku. „Podle Berglerových listů pracovali na jedné straně kultivovaní amatéři jako například Kristián Kryštof Clam – Gallas, vysoký úředník i mecenáš umění v Praze, a na druhé většina zdejších nejznámějších grafiků Berglerovy doby, například Josef Karel Burde, Jiří Döbler, Josef Drda, Antonín Herzinger, Vilém Kandler, Antonín Machek nebo Václav Schuldes,“ řekl sběratel, který exponáty vybíral ze zhruba 16 tisíc položek své kolekce. „Tyto grafické listy, formátem většinou drobné, jsou stále přístupné sběratelům. A naše výstava stejně jako publikace chtějí zacelit mezeru v dosavadním poznání umění této epochy,“ dodal Šimon.

Více než čtyřsetstránková publikace, vydaná v češtině a angličtině Muzeem umění Olomouc a nakladatelstvím Patrika Šimona EMINENT, se objevila na trhu již v listopadu loňského roku. Je výsledkem několikaletého širšího vědeckého výzkumu vedeného profesorem Romanem Prahlem a jeho spolupracovníky. „Kniha vykládá stylové i obsahové souvislosti tvorby Berglerova okruhu. Zahrnuje také první ucelený soupis těchto grafik, který se opírá o Berglerovu pozůstalost v Grafické sbírce Národní galerie v Praze a dále o fondy pražského Umělecko – průmyslového muzea, Oberhausmuseum v Pasově, Moravské galerie v Brně a soukromé sbírky Patrika Šimona,“ informoval Prahl.