Scéna.cz 

Literární tipy ČT na 15. týden

Neznámí hrdinové - Pohnuté osudy (Vysílání: 06.04., 20.55 hod., ČT2)
Dílo Zbyňka Hejdy (1930) stálo vždy mimo dobové proudy a v éře socialismu bylo navíc neslučitelné s oficiální dobovou ideologií. Autor byl tehdy umlčován (většina jeho knih vyšla nejprve v samizdatu či zahraničí), takže ačkoli napsal svou první básnickou sbírku na konci padesátých let, do širšího čtenářského povědomí se dostal až v letech devadesátých (oficiálně mu za socialismu vyšla jen jedna sbírka). Vystudoval filosofii a historii, ale mohl pracovat v oboru jen do konce šedesátých let. V letech 1965 a 1968-1969 byl Zbyněk Hejda členem redakční rady měsíčníku Tvář, od poloviny roku 1969 byl jejím předsedou. Vlna normalizace ho však odsunula nejprve do antikvariátu, odkud ho po podpisu Charty 77 vyhodili. Byl jedním z členů Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS). V osmdesátých letech 20. století se živil jako domovník, mimo to ale působil v redakční radě samizdatového časopisu Střední Evropa. Teprve po pádu komunistického režimu přednášel pět let kulturní antropologii a vedl semináře o etice a literatuře na katedře etiky v Ústavu humanitních věd 1. lékařské fakulty. Připravili: scénář a režie Jiří Fiedor, dramaturgie Jiří Sirotek, vedoucí projektu Čestmír Franěk.

Báječný svět k nepřežití (1/10) "Přijdu hned" Ferlinghetti (Vysílání: 08.04., 16.00 hod., ČT2)
Lawrence Ferlinghetti, který v březnu 2009 slaví 90. let života, je často vnímán jako příslušník beat generation. Sám zařazení odmítá: „Nepatřím k beat generation. Pouze jsem vydal první beatnickou knihu Alena Ginsberga „HOWL“.
Básně Ferlinghettiho jsou sdílné a srozumitelné širokému publiku. Vyznačují se obrazovým viděním, blízkým výtvarnému vidění. V současnosti je vnímán především jako malíř. Jeho obrazy vystavuje galeristka v San Francisku. Tam jsme se s autorem potkali před jeho obrazem „Irák“. O své první sbírce Lunapark v hlavě, která je leitmotivem seriálu „Báječný svět k nepřežití“, moc mluvit nehodlá. Nepřestává však aktivně glosovat současné dění slovem i obrazem. Také jeho knihkupectví „City lights“, jedno z neznámějších knihkupectví na světě, se často stává tribunou manifestačních proklamací k současné politice.

Samizdat (15/15) Exil (Vysílání: 10.04., 00.20 hod., ČT2)
Po okupaci Československa v srpnu 1968 postupně opouštělo republiku mnoho významných osobností čs. politiky a kultury šedesátých let. Někteří z nich pak v 70. a 80. letech minulého století organizovali v zahraničí různé druhy pomoci domácí protirežimní opozici. Díky aktivitám Jiřího Pelikána, Františka Janoucha, Viléma Prečana, Pavla Tigrida a dalších, se dařilo probouzet zájem západní veřejnosti o dění v totalitním Československu. Vznikaly různé finanční fondy podporující vydávání zakázané literatury v českých exilových nakladatelstvích, na disidentských stolech se postupně začaly objevovat počítače, tiskárny apod. Samizdatoví kameramani díky videokamerám mohli mnohem jednodušeji pořizovat záznamy různých disidentských aktivit.
Na konci samizdatových příběhů nahlédneme za hranice tehdejšího totalitního Československa nejen směrem na západ. Prostřednictvím unikátních archivních záběrů, které zde poprvé zveřejňujeme, se dotkneme kontaktů a spolupráce čs. disidentů s kolegy z jiných východoevropských zemí.