„Baví mě dumat nad postavou,“ říká Petra Janečková
autor: Scena.cz
V divácké anketě obdržela již potřetí titul nejlepší herečka sezóny. Po absolvování JAMU roku 1997 nastoupila do angažmá ve Východočeském divadle v Pardubicích, kde působí dodnes. Herečka Petra Janečková se narodila ve znamení Býka. Na otázku zda je puťka nebo dryáčnice odpověděla vyhýbavě: „Já…“ (Smích.) V době, kdy jsme natáčeli rozhovor, změnila image.
Na role má v hereckém životě velké štěstí. „Potkaly mě postavy velkého rozptylu. Hrála jsem dryáčnice, puťky i roztomilky.“ Za všechny uveďme – Lindu v Pokrevních bratrech, Sugar v muzikálu Sugar (Někdo to rád horké), vdovu Molyovou (Hello, Dolly!), princeznu Bertildu (Ondina), Nevěstu v Krvavé svatbě. Poslední její role je v inscenaci Poslední léto, kde ztvárnila alter ego titulní postavě Sáře Bernhardt. „Trochu zpěvu a pohybu. Budu jí na jevišti asi překážet,“ upřesnila s nadsázkou.
Jako rodilá Pražačka netrvala na DAMU. Po gymnáziu se rozhodla jít studovat JAMU, obor muzikálové herectví. Přijímačky jí vyšly. Studovala u profesorů Jany Janěkové, Radka Baláže a Jarmily Krátké.
V době studií hostovala v Mahenově činohře v Bouři a dále Městském divadle Brno ve West Side Story. „Na konci třetího ročníku mě oslovil tehdejší ředitel a režisér Východočeského divadla Gustav Skála. Nejdříve jsem hostovala v inscenaci Zavraždění sv. Celestýny…,“ vzpomíná Petra Janečková na začátky v Pardubicích. Dnes své volby jít k divadlu vůbec nelituje. Za sebou má sedm let v angažmá – „krásnejch sedm let“.
Zda někdy nad sebou zapochybovala?
„Strašně. Někdy se mi také něco nepovedlo. Když se podíváte reálně, tak při zpětném pohledu zjistíte, že vás např. některá role zastihla dříve než měla. Uvědomíte si, že bych ji mohla hrát jinak.“
Žádnou roli rychle nezapomíná. Byla některá postava její srdcovkou? „Mám jich více,“ řekla a dodala: „Velkou výzvou pro mě byla Linda v Pokrevních bratrech. Má v sobě široký emoční rejstřík - od legrace až po dramatické chvíle. Navíc na jeviště přichází v sedmi letech a opouští ho ve svých dvaceti třech. Rozptyl velmi zajímavý – přes pubertu a všechny stavy v jednotlivých věkových obdobích.“
Dále se rozhovořila o princezně Bertildě v inscenaci Ondina. „Práce s panem režisérem Mariánem Peckem byla úžasná a obohacující. Je to režisér s velkým R – má rád herce. Zajímá ho jeho představa, hercův názor. Snaží se o spolupráci, aby se vše skloubilo.“
Jednoznačně uvedla, že nerada hraje loutky, tedy postavy pod přesným režijním vedením. „Pokud je herectví nějaká práce, tak určitě práce tvůrčí. Je zapotřebí, aby v ní byl prostor i pro herce. Neříkám, že se nenechám režisérem vést, spíše mě baví spolu vymýšlet cestu a dumat nad postavou. Co má dělat, co prožívá…“
Se svými vlasy neexperimentuji, pouze si je občas zastřihávám sama. Bohužel, tentokrát to nevyšlo, takže přišel vhod odborník – pan vlásenkář v divadle.
Zavazuje?.. Jóó, i nééé .
Hra to také určitě není. Cena je velmi milá a potěšující, zvláště třikrát za sebou. Dle mého to odvisí od rolí, které hraji. Když jsem v kusu, který dosáhne padesáti repríz a je líbivý, tak určitě hlasuje více diváků.
Velký smích. Nechci. Pak už to zavání neregulérností.
TIP!
Časopis 18 - rubriky
Články v rubrice - Rozhovory
Patrik Lančarič: Zlín už ke mně přirostl
Setkání s Patrikem Lančaričem, uměleckým šéfem činohry Městského divadla Zlín, nebylo náhodné. Portál Scena.cz ...celý článek
Časopis 18 - sekce
HUDBA
Hudební tipy 19. týden
Alicia Keys: Live in LA
Komorní a zároveň emocemi prodchnuté vystoupení jedné z nejosobitějších a nejorigin celý článek
OPERA/ TANEC
Rok české hudby – Smetana 200
Ecce Homo Bedřich Smetana
Pohnutý život a geniální dílo velikána české hudby 1824–1884 v dokumentu Ma celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Výtvarné tipy 19. týden
Věčný Egypt: Dědictví
Tisíciletá historie africké země vepsaná do tamní architektury, nekropolí, řemesel i celý článek