Scena.cz - 1. kulturní portál

zvláštní poděkování

Katsapov neočekává bouře v Národním

Alexander KATSAPOV, sólista baletu Národního divadla, se zúčastní internetového rozhovoru na našem serveru. Do salónu K. Čapka usedne v rámci NetHovorů 24. října v tradičním čase v 17.00 h. Tentokrát se spolupořadatelem stal balet Národního divadla v Praze.

V Národním divadle jste pátou sezonu, za tu dobu jste se tady setkal s mnoha zajímavými lidmi, choreografy, režiséry. Kdo z nich vám dal nejvíc?
Jurij Grigorovič při práci na Louskáčkovi a Raymondě. A samozřejmě Jiří Kylián při přípravě inscenace Dítě a kouzla / Sinfonietta. Už když poprvé vešel na sál, bylo jasné, že jde o mimořádnou osobnost, že z něj něco vyzařuje. A myslím, že spolupráce s ním je znát i na výkonu souboru.

Které ze současných rolí jsou vám nejbližší?
V posledních sezonách máme v Národním divadle velice pestrý repertoár, což mě vyhovuje. Rád účinkuji skoro ve všem, nebaví mě pouze čistě technické role. Dávám přednost postavám s dramatickým nábojem, jako je Friedemann v Malém panu Friedemannovi, Romeo a Merkucio v Romeovi a Julii, Lenskij v Oněginovi. Z klasiky mám nejraději Louskáčka.

Váš výkon v premiérovém představení klasického baletu Raymonda, kde ztělesňujete divokého saracénského šejka Abdérachmana, vzbudil velkou pozornost. Jak vzpomínáte na přípravu této inscenace?
Před premiérou, která se konala letos na konci května, vzniklo velké napětí. Nikdo totiž do poslední chvíle nevěděl, jaké bude premiérové obsazení. Znervóznilo to celý soubor, mě to však nakonec motivovalo k tomu, abych ze sebe vydal na jevišti maximum.

V moderním baletu Malý pan Friedemann na motivy novely Thomase Manna tančíte ústředního hrdinu. Jaké to je přeorientovat se z princů na roli fyzicky handicapovaného a citově strádajícího hrdiny?
Jsem od přírody hrbatý, takže jsem s tím neměl problém… Ne, dělám si legraci, i když je pravda, že mi odmala vytýkali, že se hrbím. Ale vážně - mám rád změny a Friedemanna beru jako jedinečnou příležitost.

V minulé sezoně se vrátila na repertoár inscenace Někdo to rád…, v níž ztělesňujete I. kabaretiéra. Komické role jsou pro tanečníka v kamenném divadle poměrně vzácné. Jaký k nim máte vztah?
Komediální role mám ze všeho nejraději, takže i tahle mě moc těší. Navíc tady v té se vysloveně vyžívám - většinu času jsem na jevišti v ženském převlečení a to mě baví. Pouze mi dělají problém převleky, ani si nepřejte slyšet, jak se v zákulisí vztekám.

Máte před představením nějaký svůj rituál?
Pro uklidnění si cestou do divadla pouštím v autě oblíbenou muziku, nejčastěji Pink Floyd.

Co očekáváte od bouřlivě diskutovaných změn ve vedení Národního divadla a ve vedení baletního souboru?
Těžko mohu říci něco konkrétního, zatím máme málo informací. Na první schůzce s novým vedením jsme se mnoho nedověděli. Repertoár asi půjde modernějším směrem, což asi přinese změnu pedagogů a možná i tanečníků. Uvidíme.

16.10.2001 Saša Hrbotický | rubrika - Rozhovory

TIP!